V první díle článku o finanční dynastii Petschků jsme se seznámili s jejich osudy v průběhu 19. století a na počátku století dvacátého, kdy byl postaven známý Petschkův palác v Praze. S dalšími osudy této rodiny se seznámíme v tomto článku. Proč má Petschkův palác tak temnou minulost?

Na začátku dvacátých let dvacátého století existovala dvě hlavní centra rodinného podnikání bratrů Petschových. Ignáz se svojí firmou Petschek-Ústí a druhá v Praze Bankhaus Petschek & Co, kterou vlastnili bratři Julius a Isodor.

Porážka Německa v první světové válce a vznik Československa se silnou korunou přineslo celé rodině nevídané příležitosti k investicím. Jako vlastníci nejen konkrétních podniků skrze akcie disponovali také sociálním a finančním kapitálem, který jim sloužil ke koupi nejen uhelných dolů. Proto vlastnili až 30 % uhelných revírů v Německu a svého času také až 50 % v celé Evropě. Bratři se dokázali vyrovnat, na rozdíl od jiných společností, s Velkou hospodářskou krizí. Všeobecný propad akcií vedl k dalším investičním příležitostem, na které měly společnosti dostatek prostředků, proto lze říci, že po Velké hospodářské krizi byl společný syndikát obou bratrů ještě silnější.

Zajímavý byl také model řízení rodinného podnikání. Na rozdíl od jiných mezigeneračních podniků, které doplatily na rozdrobení svého majetku nebo naopak centralizaci skrze nekompetentní osobu, měli Petschkovi jinou strategii správy svého portfolia. Nepokračovali v trendu šlechtického prostředí, že pánem domu je nejstarší člen klanu, ale byl jím ten nejschopnější, navíc rodinné podnikání mělo dvě centra, které zaručovalo diverzifikaci nejen oborovou, ale také místní.

Politické poměry v Německu ve třicátých letech dávaly židovské rodině Petschků signály, že jejich majetek může být v ohrožení. Petschkové se snažili svoje aktiva prodat až v druhé půlce 30. let, bohužel se podařilo prodat majetek pouze pražské rodinné větvi. Ta dostala jako „odstupné“ částku 6 milionu dolarů (dnes by tato částka přestavovala přes 100 milionů dolarů). Za společnost založenou Ignázem v Ústí nad Labem, nedostala rodina nic. V té době nebyl ohrožen pouze jejich majetek, ale také životy, proto jim nezbývalo než emigrovat do jiných částí světa. Pražská větev se dostala přes Velkou Británii až do USA, jednalo se dohromady o několik rodin a až 60 příslušníků.

Tak skončila éra podnikání rodiny Petschkových, kteří představovali jednu z nejsilnějších finančních skupin v Evropě. Petschkův palác se dostal do rukou německé tajné státní policie známé jako gestapo a byla zde zřízena hlavní úřadovna Protektorátu Čechy a Morava. V prostorách paláce byli často vyslýchání i mučeni vězni z věznice na Pankráci. Dnes zde sídlí Ministerstvo průmyslu a obchodu.