Co se nám vybaví, když se řekne jméno Henry Ford? Úspěšná firma vyrábějící automobily? Zavádění pásové výroby do továren? Fordismus? Většina toho, co nám při vyslovení jeho jména vyvstane na mysl má jistě pozitivní konotaci, ale právě Henryho Forda můžeme zmínit i jako odstrašující případ toho, co by se především v rodinné firmě dělat nemělo.

Již v roce 1896 sestrojil a úspěšně vyzkoušel Henry Ford svůj první automobil. Omámen úspěchy svých prvních automobilových pokusů se rozhodl založit firmu Detroit Automobile Company, která však záhy zkrachovala. Když v červnu 1903 založil s několika společníky Ford Motor Company, jistě netušil, jakého úspěchu se tato firma dočká.

Právě první desetiletí 20. století bylo pro nově založenou firmu velmi úspěšným obdobím. Slavné modely N a T se staly, co se prodeje týče, velmi úspěšnými. Hlavním cílem, který si Henry Ford vytyčil, bylo, aby se automobily staly běžně dostupnými pro střední vrstvy obyvatel, aby nebyly výhradou jen nejbohatších. Chtěl vyrábět levná a kvalitní auta pro každého. S rostoucí poptávkou a nutností vyrábět auta ve stále větším nákladu bylo důležité modernizovat také samotnou výrobu. Právě zavedení tzv. pásové výroby je asi nejznámějším počinem v kariéře H. Forda. Inspirací pro zavedení pásové výroby v továrně na automobily se prý stalo její využívání na jatkách.

Za pojmem „fordismus“, který se často používá jako označení doby, kdy byl Henry Ford a jeho firma na vrcholu, nemůžeme však hledat pouze modernizaci výrobního procesu. Firma Ford Motor Company měla detailně rozpracovaný sociální program pro zaměstnance – aby si firma udržela stálé zaměstnance a nemusela se spoléhat na nádeníky, byl všem zvýšen plat, pracovní týden měl „pouze“ pět dní, jak jsme zvyklí dnes, zaměstnancům bylo zajišťováno kulturní vyžití a mnoho dalšího.

Přejděme však k tomu, kde si nelze brát z Henry Ford příklad. I když byl od roku 1919 formálně prezidentem společnosti syn Edsel Ford, jeho reálná síla byla ve firmě velmi malá. Ještě když byl prezidentem Henry Ford, projevovaly se jeho patriarchální sklony. Nebyl velkým příznivcem změn a o většině věci si nejraději rozhodl sám. Jeho majetnickost se projevila především ve 30. letech, kdy se rozhodl odkoupit všechny akcie společnosti a stát se jediným vlastníkem. Otcova neschopnost či neochota pustit ostatní členy rodiny do rozhodovacích procesů firmy značně poškodila i rodinné vztahy. Edsel Ford zemřel již v roce 1943 a po jeho smrti se otec rozhodl opět převzít vedení společnosti, i když na něj nebyl dostatečně silný jak po psychické, tak fyzické stránce. Firma se dočkala obrovského úpadku, finanční ztráty se projevovaly každým dnem. Když v roce 1945 převzal firmu vnuk zakladatele Henry Ford ml., byla firma na pokraji bankroty. O dva roky později Henry Ford zemřel.

Jako téměř každá velká a prosperující firma i Ford Motor Company se rozhodla založit nadaci. O její vznik v roce 1936 se zasloužili právě Henry a Edsel Fordovi. Nadace Ford Foundation existuje dodnes, i když již nehraje žádnou roli v rámci Ford Motor Company. V dnešní době je jednou z největších a nejvlivnějších světových nadací. Hlavními cíli jejího zájmu jsou posilování ekonomiky, vzdělání, lidská práva, podpora demokracie, rozvoj zemí třetího světa a mnoho dalších.

I když firma Ford Motor Company kvůli majetnickosti svého zakladatele ve 40. letech málem zanikla, podařilo se jí tuto krizi úspěšně ustát a dnes je 40. největší akciovou společností na světě podle žebříčku časopisu Forbes. Na 35. místě v žebříčku nejoceňovanějších světových značek a na americkém trhu je považována za 69. nejlepšího zaměstnavatele, co se týče počtu zaměstnanců.