Mládí vpřed! Co si myslí a co očekává budoucí generace? (2. část)
Studie Next Generation Survey poradenské firmy PricewaterhouseCoopers, zaměřená na rodinné firmy, opět přináší zajímavé poznatky. Jak jsou na tom mladí, kteří jednou převezmou rodinné firmy? V první části tohoto článku jsme si již některé závěry zmiňované studie shrnuli, podívejme se nyní na další.
Mladí cítí zodpovědnost za rodinnou firmu
Mnoho mladých chce firmu převzít a převzít za ni odpovědnost. To však není vše. Často jí chtějí zásadně přeměnit. Mladí chtějí, aby jejich rodinná firma byla více mezinárodní, aby byla více diverzifikovaná a aby byla modernější. A skutečně, mnohým mladým šéfům se daří firmu posunout. Například jeden mladý nástupce popsal, jak přeměnil firmu, která vyráběla klasické kolekce oblečení v Singapuru, Malajsii a na Srí Lance. Zhodnotil trendy, které v oboru byly, a podíval se, kam vývoj patrně směřuje. Jak sám říká, plány měl velké. A skutečně, dnes je z této firmy společnost, která se zabývá výrobou funkčního prádla ve Vietnamu a v Kambodži. Říká, že bez evoluce firmy samotné není možné uspokojit poptávku, která se také mění a prochází vlastní evolucí. Změnu je třeba prosazovat a uskutečňovat nebojácně, jinak firma přestane růst a prosperovat.
A co očekávají ostatní mladí lídři? Co myslí, že budou muset do svých rodinných firem zavést?
– 69 % je přesvědčeno, že pro modernizaci firmy budou potřebovat přivést zkušené manažery zvnějšku rodiny
– 60 % očekává, že bude nutné expandovat na nové trhy (v geografickém smyslu)
– 59 % je smířeno s tím, že bude třeba diverzifikovat a nabídnout nové produkty a služby
– 47 % se chystá založit nový samostatný podnik, který bude fungovat paralelně se stávající firmou
– 68 % však souhlasí s tvrzením, že za 5 – 10 let bude firma stále získávat většinu příjmů z těch samých služeb a produktů jako dnes Celých 92 % budoucích lídrů rodinných firem se cítí být zodpovědnými za to, aby firmu jednou předali další generaci ve slušném stavu a dobré kondici.
Digitální technologie: Mladí se cítí frustrovaní
Jak jsou na tom rodinné firmy v souvislosti s digitální revolucí?
– 47 % příslušníků mladé generace říká, že se hrozbou otřesů vyvolaných digitální revolucí zabývají na úrovni nejvyššího vedení
– 41 % věří, že jejich firma má strategii pro to, jak obstát ve světě digitálních technologií
– 37 % má potíže přesvědčit firmu, aby pochopila, že je nezbytné mít jasnou digitální strategii
– 40 % někdy cítí frustraci z toho, že starší generace jejich nápady a názory nepřijímá nebo je přijímá jen neochotně
Problém s přesvědčováním rodičů částečně pramení i z toho, že je těžké vyčíslit dopady investic do digitálních technologií. Celé toto odvětví se rapidně proměňuje a počáteční náklady jsou značné. A skutečně, asi se dá chápat, proč se rodiče zdráhají investovat do zavádění systémů, které mohou být zastaralé v horizontu pouhých měsíců.
Odlišné názory na potřebu investic do digitálních technologií pomůže přemostit externí odborník Jako v mnohých jiných případech, i zde může pomoci přizvání externího odborníka. Externí poradci mohou pomoci vytvořit most mezi generacemi. Obvykle je totiž obě strany pokládají za mnohem objektivnější pozorovatele – minimálně ve srovnání s rodinným příslušníkem z té opačné generace. S hlasem zvenčí se snáze podaří zmapovat firmu a to, jak je pokrokem na digitální scéně zasažena. Jakmile je situace popsána, lze začít připravovat plán a poté se pustit do jeho exekuce.
Nicméně i někteří mladí mohou mít tendenci podceňovat dopad digitálních technologií, na jejich byznys. Pokud se 72 % dotázaných domnívá, že jejich byznys není náchylný k ohrožení digitální revolucí, je to podle autorů studie na pováženou. Je sice možné, že některá odvětví jsou skutečně ohrožena méně – například stavebnictví bude jistě méně zasaženo než například maloobchod nebo finančnictví – často však může jít jen o zavírání očí.
Co ovlivňuje strategii rodinné firmy?
Mladí vidí jako hlavní stakeholdery („ovlivňovatele“), kteří mají vliv na firemní strategii, své zákazníky a klienty. V tom se shodují se současnými šéfy rodinných firem. Na druhé místo mladí kladou konkurenční firmy – dnešní šéfové však přisuzují větší vliv regulátorům a státním entitám. Mladí také přisuzují větší vliv partnerům v dodavatelském řetězci, zatímco dnešní lídři přisuzují více vlivu zaměstnancům a odborům. Shodu obě generace nalézají na posledních dvou místech žebříčku „ovlivňovatelů“ strategie. Shodně právě na tyto příčky umisťují poskytovatele kapitálu a místní komunity.
A co je prioritou při podnikání samotném?
Jako prioritu vnímá stávající i nastupující generace shodně vzdělanou a přizpůsobivou pracovní sílu. V porovnání se současnými lídry kladou mladí o něco větší důraz na spokojenost a blahobyt zaměstnanců, stejně jako na digitální nástroje. Starší generace zase v porovnání s tou mladou přisuzuje více významu ochraně osobních dat a rozmanitosti zaměstnanců.