Co jiného pěstovat v oblasti na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny než brambory, právě ty jsou hlavním prodejním artiklem rodinné farmy Hájkových. Seznamte se s jejich příběh v dalším článků ze série „Představujeme české rodinné farmy“.

Malebná farma rodiny Hájkových z Jeníkova na Vlašimsku dýchá rodinnou soudržností. Do jejího provozu, který obnáší pěstování pícnin, obilí, řepky i hlavního artiklu – brambor, na celkem 62 hektarech, chov 60 kusů masného skotu plemene charolais, ale i drobného zvířectva (králíků, holubů, slepic a perliček), jsou zapojeny všechny tři generace.

K hospodářství patří i les, z něhož si rodina sama zpracovává dřevo. Farma nabízí celoroční prodej brambor ze dvora, ale i jejich rozvoz, vedle domácností a maloodběratelů jsou dodávány také do škol a nemocnic. Prodej předem objednaného hovězího masa maloodběratelům probíhá „bedýnkovou“ metodou.

Počátky zemědělského podnikání

Když se před více než dvaceti lety Milan Hájek rozhodl, že rodinnému statku v obci Jeníkov navrátí jeho bývalý lesk a vdechne nový život, setkal se s rozporuplnými pocity svých blízkých. „Otec, který zažil konec soukromého hospodaření na našem statku na konci padesátých let, mě v mém rozhodnutí nadšeně podporoval. Matka, která celý život pracovala jako dojička a viděla v zemědělství jen dřinu, zpočátku vůbec radost neměla. Pro mě to však byla naprosto přirozená volba,“ vzpomíná farmář a dodává: „Naštěstí počátky mého zemědělského podnikání nebyly poznamenány problémy s vypořádáním majetku s JZD, jak jsem často slýchával od svých kolegů sedláků. Čechtické družstvo bylo velké, přitom s poměrně malým počtem podílníků, kteří se rozhodli soukromě hospodařit. Proto jsem se roku 1992 mohl začít plně věnovat sedlačině, a to na devatenácti hektarech navrácené půdy.“     

Dnes se dá již jen těžko uvěřit, že líbivý a pečlivě upravený jeníkovský statek nesměl za totality více než třicet let sloužit svému účelu. Jednoduché a přitom velmi účelné hospodářské budovy vystavěné ze dřeva vytěženého ve vlastním lese navazují na původní stavení naprosto přirozeně.

Pomáhá celá rodina

Stejně přirozené je i zapojení celé rodiny včetně pěti dětí do chodu farmy. „Rostlinnou i živočišnou výrobu mám na starosti já společně s mladším synem, který letos odmaturoval na zemědělské škole a stal se mou pravou rukou. V případě potřeby rád pomůže i starší syn pracující ve státní správě. Většina administrativy včetně účetnictví leží na bedrech mé ženy, dcery s oblibou pečují o náš drobnochov, tedy králíky, holuby, slepice a perličky,“ vysvětluje hospodář.

Hovězí maso na vzestupu

Hospodářství bylo několik prvních let zaměřeno na chov mléčného skotu a prasat. Se zvyšující se poptávkou po hovězím a čechtickými jatky přímo za humny se Milan Hájek rozhodl přejít převodným křížením z českých strak na chov masného skotu plemene charolais. „A dobře jsem udělal. O hovězí maso, které prodáváme přímo odběratelům, je takový zájem, že ani nemůžeme všem vyhovět. Do budoucna rozhodně počítáme s rozšířením stáda stávajících šedesáti kusů až na dvojnásobek,“ plánuje pan Hájek. Pastviny v okolí farmy k tomu přímo vybízejí, vhodné podmínky má zdejší skot i k ustájení, a to v podobě prostorného zimoviště s výběhem.

Brambory – hlavní prodejní artikl

Poloha farmy – téměř na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny, ve vlašimské bramborářské oblasti, určila směr zdejší rostlinné výroby a zároveň hlavního prodejního artiklu. Brambory jsou zde pěstovány na osmi hektarech a tvoří až 70 % příjmů farmy. „Ačkoliv jde o specifickou plodinu náchylnou na nepřízeň počasí a například letošní mokrý červen jí vůbec nepomohl, na výnosy si stěžovat nemůžeme. Letos se pohybují okolo 15 tun, míváme však i 30,“ informuje Milan Hájek. Část prodá farmář přímo ze dvora, zbytek je celoročně rozvážen do nemocnic, škol a školek ve Středočeském kraji. Umožňují to vhodné skladovací prostory umístěné v budově původního statku.

Do budoucna navýšení výměry

Původních 19 hektarů pozemků se Hájkovým podařilo koupí a pronájmem postupně rozšířit na stávajících 65, z nichž 50 je orná půda a zbytek louky a pastviny. Kromě brambor pěstují i obilniny, řepku a pícniny. Kvalitní zemědělská mechanizace jim umožňuje na další asi padesátce hektarů poskytovat služby okolním farmářům, a to zejména senážování a lisování, ale i orbu. „Kromě výše uvedeného rozšíření stáda masného skotu počítáme do budoucna i s navýšením výměry, rýsuje se nejen možnost pronájmu půdy, ale i její koupě,“ informuje farmář.

„Vzhledem k tomu, že farmaření je z velké části o administrativě, uvítá každý sedlák, pokud se mu v tomto směru alespoň trochu ulehčí. A to se, zejména v posledních letech, daří Asociaci soukromého zemědělství prostřednictvím Antibyrokratické komise MZe. Členství v asociaci však pro mě neznamená „jen“ pomoc při snižování přebujelé byrokracie, ale i informovanost, lepší přehled v současné legislativě a hlavně pocit, že je tu někdo, kdo se za vás pere. A v neposlední řadě partu stejně smýšlejících lidí, mezi nimiž mám spoustu přátel,“ uzavírá Milan Hájek.  

Zdroj: Asociace soukromého zemědělství ČR