Začátky

Když Daniel Swarovski (1862-1956) navštívil ve svých 21 letech první elektrotechnickou výstavu ve Vídni, nikdo nečekal, že by tento rodák z malé vesnice v severních Čechách mohl založit jednu z nejúspěšnějších firem v oboru broušení skla na světě. Inspirován novými poznatky na zmíněné výstavě sestavil elektricky poháněný stroj na broušení skla.

Přesun do Wattens

V roce 1885 se přestěhoval do tyrolského městečka Wattens. V tomto malebném městě pod vrcholy Alp si pronajal opuštěnou továrnu, která dříve vyráběla oblečení. Daniel získal finanční prostředky díky svému investorovi a zákazníkovi Armandu Kosmannovi, který se stal obchodním ředitelem firmy s názvem: A. Kosmann, Daniel Swarowski & Co. Umístění výroby do bývalé továrny i města se ukázalo jako velice strategické rozhodnutí, byla zde vodní elektrárna, která dodávala značnou část energie do největšího firemního trumfu – stroje na broušení skla. A. Kosmann si jej v roce 1892 nechal patentovat v Praze. Vynález to byl na tu dobu významný, protože na konci 19. století převládalo ruční broušení sklenářských výrobků. Tuto práci většinou vykonávali stovky pracovníků, a to ve formě domácí práce.

Expanze a výroba vlastního skla

Firma díky své strategii expandovala na zahraniční trhy. Jak se rozrůstala, začala se zajímat i o ubytování a životní podmínky nejen svých zaměstnanců. Dalším krokem na cestě ke světové společnosti bylo získat nezávislost na dodavatelích skla. Do této doby byli Daniel a jeho společníci odkázáni na své konkurenty ze severu Čech, kteří jim sklo dodávali.

Pokusy o výrobu vlastního skla sahají až do roku 1908. Sklárna Glasfabrik D. Swarovski, začala v letech 1910 a 1911 produkovat vlastní sklo. Tento podnik nebyl součástí firmy A. Kosmann, Daniel Swarowski & Co a její společník Kosmann nebyl jeho spolumajitelem.

Sklárna mohla být provozována i díky třem synům zakladatele: Wilhelmovi Swarovskému, pozdějšímu vedoucímu ve vývoji, Fritzovi Swarovskému, pozdějšímu technickému řediteli a konečně Alfredu Swarovskému, který později vedl firmu v meziválečném období a za druhé světové války. Krátce před první světovou válkou tak měly brusírny vlastní zdroj skla včetně barevných odstínů. Technické postupy při výrobě těchto skel jsou dodnes přísně utajovaným rodinným dědictvím.

Větší poptávka a vzdělávací systém

Společně s vyšší produkcí rostla i poptávka po výrobcích. Největším problémem byl nedostatek kvalifikované pracovní síly. V údolí pod zasněženými vrcholky alpských hor byla situace na trhu práce podstatně jiná než v kopcích na severu Čech. Podnik zavedl výrobu ve dvousměnných a trojsměnných provozech. Daniel S. řešil situaci vzdělávacím systémem svých zaměstnanců, který v dnešní době najdeme jen zřídka. Systém se vyznačoval tím, že každý ze zaměstnanců prošel jednotlivým krokem výroby. Proto byly produkty opatřeny pečetí kvality (Siegel S Qualität).

První světová válka a meziválečné období

Velice dobře rozjetý byznys utlumil až největší konflikt v dějinách lidstva – první světová válka. Firma nejdříve přestala vyrábět, ovšem již po pár týdnech přizpůsobila svoji produkci válečné ekonomice a začala vyrábět brusné kotouče. Díky tomuto segmentu firma nezanikla a proslavila se se značkou Tyrolit. Po první světové válce začala firma vyrábět drobnější skleněné výrobky pro šperkařskou výrobu. Spolumajitel firmy A. Kosmann s tím nesouhlasil, přesvědčily ho až úspěch a zisk z produkce.

Důsledky Velké hospodářské krize pocítila i tato tyrolská firma, ovšem na rozdíl od konkurence neznamenala její konec. Po smrti společníka A. Kosmanna v roce 1935 se Daniel se svojí rodinou stal hlavní postavou firmy. To byl také důvod, proč do vedení firmy nastoupila druhá generace rodiny Swarovski.

Druhá světová válka

Po převzetí moci nacisty v Německu a začátkem druhé světové války se vedení společnosti muselo rozhodnou, na čí straně stojí. Syn Alfred se rozhodl pro spolupráci s totalitním režimem. I přesto válka přinesla podniku omezení výroby a pozastavení produkce šperků, firma se začala soustředit na vojenské vybavení, a to zejména na výrobu čoček pro dalekohledy, brýle a další optické výrobky.

Poválečné období a nový růst firmy

Poválečné období přineslo pochopitelně i změnu na nejvyšších místech ve firmě. Do vysokých manažerských pozic nastoupila již třetí generace z rodiny Swarovski. Firmu vedl vnuk „otce zakladatele“ Daniel Swarovski II., který v roce 1960 konečně skoupil zbytek firmy, jenž drželi dědicové po zesnulém společníku A. Kosmannovi. Proto se firma mohla přejmenovat na D. Swarovski & Co.

Daniel II. navázal na svého děda nejen v úspěšném vedení podniku, ale také se věnoval sociální politice, která se snažila o zlepšení kvality života zaměstnanců. V polovině 70. let se vystřídala ve vedení společnosti již čtvrtá generace rodiny.

Skleněné doplňky a módní produkce

Hlavním představitelem se stal Gernot Langes-Swarovski, který vedl společnost do roku 2002. V 70. letech se objevil nový fenomén – výroba skleněných figurek. Dobrý marketing založený na výrobě limitovaných sérií, dal vzniknout mnoha fanklubům.

Nesporný vliv a jméno si firma vybudovala na poli luxusních předmětů a módních doplňků. Bezesporu jednou z nejzajímavějších inovací ve světě módy bylo, společně s firmou Christian Dior, vyrobení křišťálu, který odráží všechny barvy duhy, tento výrobek byl pojmenován po polární záři „Aurora Borealis“.

Korporace a marketing

Od roku 2002 vede firmu pátá generace rodiny Swarovski, konkrétně Markus Langes-Swarovski. Aktuálně korporace vlastní společnosti v různých odvětvích, ať je to již zmíněný Tyrolit (brusné nástroje), Swareflex (systém reflektorů pro pouliční dopravu), Swarovski optik (pro výrobu optických přístrojů) nebo značka Signity (pro výrobu syntetických drahokamů).

Firma vždy dbala na dobrý marketing a dobrou propagaci firmy. Logo firmy, které dříve tvořila alpská protěž, se v roce 1988 změnilo na figurku labutě. Společnost také vydává vysoké sumy peněz na propagaci ve veřejném prostoru, proto si každý rok můžeme prohlédnout zajímavé osvětlení vánočního stromu na Bahnhofstrasse v Curychu, na hlavním nádraží v Berlíně nebo také vánoční hvězdu na stromě před Rockefellerovým centrem v New Yorku.

Příběh Daniela Swarovského a jeho rodiny je ukázkovým příkladem, jak se z živnosti  neznámého mladíka ze severu Čech mohla stát celosvětová firma v oboru broušení křišťálového skla.