Becherovku můžeme považovat za nejznámější český likér. V prvním díle příběhu rodinné firmy Becher jsme si představili její osudy do počátku 20. století. Podívejme se v druhém dílu na její cestu právě tímto stoletím a až do současnosti.

Další generací rodinné firmy se stali dva nevlastní bratři v roce 1910. Michael a Rudolf následovali odkaz svého otce Gustava Bechera, jenž byl od roku 1889 tichým společníkem. Společně se zasloužili o rozšíření továrního komplexu na Steinberkách, dále pokračovali v další expanzi rodinného likéru. První světová válka se nevyhnula ani rodině Becherů. Ovšem vliv světového konfliktu byl i pozitivní, likér byl oblíbený jak u civilního obyvatelstva, tak u vojska. Becherovka byla dokonce dovážená přímo na frontu.

O další změny ve vedení firmy se zasloužil Michael Becher, který rozdělil svůj podíl ve firmě mezi syna Alfreda a zetě Hanse Klapku, a to v roce 1917. Alfred se zasloužil o zmodernizování výroby a založení dalších pobočných závodů, například v Drážďanech. V roce 1922 také došlo k registraci ochranné známky Becherovka i jejího německého ekvivalentu Becher Bitter. Bohužel světové války znamenaly v Alfrédově životě důležité mezníky, v první světové válce byl raněn a ve druhé světové válce zemřel.

Není bez zajímavosti, že se Becherovka oficiálně dostala do Velké Británie až v roce 1938, tedy 133 let od svého založení, tato skutečnost je zajímavá především proto, že u jejího zrodu a její originální receptury stál již zmíněný Angličan Dr. Christian Frobrig. Za jejím rozšířením do Spojeného království stál ovšem jiný Angličan, byl jím lord Walter Runciman, který vedl jednání o tzv. sudetoněmecké otázce právě ve sklepeních firmy Becherovka.

Po smrti Alfréda v roce 1941 se vedení firmy ujala poprvé žena Hedda Becher (1914 – 2007), dcera Alfreda Bechera. V té době se stala jedinou ženou, která znala rodinné tajemství – recepturu na životní likér. Toto tajemství v podobě rukopisu samotného Frobriga ovšem musela před svým odsunem odevzdat československým státním orgánům. Hedda v západním Německu založila firmu vyrábějící stejný likér, tuto firmu prodala v roce 1972 společnosti Underberg. Ta měla domluvu s českou karlovarskou Becherovkou, že si rozdělí export do západní Evropy.

V období socialismu se Becherovce také dařilo, byla dokonce označena za Třináctý pramen v Karlových Varech. Bohužel komunistický režim soukromé podnikání vylučoval, proto můžeme o další rodinné tradici hovořit až po roce 1989. Privatizace firmy probíhala celé 4 roky, a to od roku 1997 do roku 2001. K důležité fázi došlo v roce 1999, kdy se stala znovu jedinou a jedinečnou firmou na výrobu životního likéru. V roce 2001 společnost přešla do francouzské skupiny Pernod Ricard, která je jednou ze tří největších světových výrobců lihovin a vín.