Bronzovou příčku v soutěži Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku 2016 vybojovala farma rodiny Suchých ze Slavětína. Ani její příběh nemůžeme tedy opomenout v rámci série „Představujeme české rodinné farmy“.

Nedaleko místa, kde dodnes stojí památný dub se studánkou, u níž měl na cestě z lovu poprvé spatřit kníže Oldřich svou budoucí manželku Boženu, bylo ve 12. století vybudováno hrazené městečko Slavětín. A již tehdy se prý na prostranství, kde se nyní na 2,6 hektarech rozkládá farma rodiny Suchých, hospodařilo. S jistotou lze ale tvrdit, že historická část statku je pozůstatkem  místní vodní tvrze ze 16. století. Stejně tak jistý je i další fakt. A to ten, že vše, co zde rodina Suchých po navrácení statku v roce 1992 dokázala, je více než obdivuhodné.

Její členové v čele s mladým hospodářem Lukášem pokračují velmi úspěšně v cestě, kterou se před čtyřiadvaceti lety vydal jeho dědeček Leo Suchý. Ač tehdy již v důchodovém věku, neúnavně a s neskutečným elánem, který mu navrácení rodinného hospodářství dodalo, vybudoval z ruin usedlosti, jíž za totality využíval semenářský podnik, prosperující farmu.

Vlastní půda je základ

Kde jen začít? Snad u rostlinné výroby, která tvoří zhruba 60 % příjmů farmy. Rodina hospodaří  na 420 hektarech půdy, z toho 150 vlastních, a věnuje se pěstování potravinářské a krmné pšenice, sladovnického ječmene, řepky, hrachu, kukuřice na siláž a vojtěšky, na hektarové výměře se rozkládá i jablečný sad. Velká část produkce slouží jako krmivová základna pro početné stádo mléčného skotu a výkrm býků, část obilnin je dodávána přímo do litoměřického mlýna, putuje ale i do Německa, řepka do Setuzy. Výhodou je vlastní posklizňová linka, jejíž služby nabízejí Suší i okolním farmářům, ideální je také skladovací kapacita, která umožňuje uskladnění veškeré faremní produkce.

„Jsem velice vděčný za půdu, kterou naše rodina vlastní. Současný trend neúměrného navyšování pachtovného a pokřivení cen z důvodu vstupu dalších subjektů na trh s půdou – ať již církve, či zahraničních investorů, povede dle mého názoru k jedinému. K tomu, že sedláci budou hospodařit pouze na svém,“ domnívá se Lukáš Suchý. I proto se rodina snaží půdu stále přikupovat, naštěstí nemá o nabídky ze strany vlastníků nouzi.

Dojící automat je velkou výhodou

Slavětínská farma se ale ve velké míře věnuje i živočišné výrobě, zejména chovu mléčného skotu a výkrmu býků. Stádo českých strak čítá asi 230 kusů, z toho 60 dojnic. Již třetím rokem je tu využíván dojící automat, který si mladý hospodář nemůže vynachválit, v letošním roce k němu proto přibyl ještě jeden. „První půlrok provozu byl ale nesmírně náročný, to mi jistě potvrdí každý sedlák, který na robotické dojení ve svém chovu přecházel. Zpočátku se to neobešlo bez částečného dojení starou metodou, některá zvířata si na nový systém nemohla vůbec zvyknout. Ale došlo k obrovskému zjednodušení práce a nárůstu dojivosti, proto jsme se rozhodli pro koupi ještě jednoho,“ říká hospodář.

Zhruba 1 300 až 1 600 litrů mléka je denně dodáváno do Pragolaktosu, pro několik desítek litrů si jsou zvyklí chodit zákazníci i přímo na farmu, kde funguje mléčný automat.

Minizoo pro dětské návštěvníky

Před třemi lety zrekonstruovala rodina řadu let nepoužívaný bývalý prasečák a přebudovala ho na výkrmnu býků. „Aktuálně jich je zde asi sedmdesát, část z vlastního chovu, zbytek nakupujeme jako zástav,“ informuje Lukáš Suchý. V hospodářské části statku lze však najít i pštrosy, lamy, ovce a kamerunské kozy, a to ve výbězích v podobě minizoo, jejíž prohlídku nadšeně vítají zejména děti. Však je také farma otevřená pro nejrůznější exkurze dětí školního i mladšího věku.

Agropenzion – svatby, firemní akce a oslavy

Netradičně pestré zázemí pro vyžití nejen nejmladší generace přináší i Agropenzion Hájenka, umístěný stranou v klidné části objektu. Tomu vládne energickou rukou a skvělými komunikačními schopnostmi obdařená maminka mladého hospodáře Alena Suchá. Penzion s dvaceti lůžky byl v objektu bývalé hájenky zprovozněn v roce 2000 za účelem diverzifikace a s představou ročního obratu maximálně 300 000 Kč. Ten je však dnes mnohonásobně vyšší. A není divu. Jeho prostory, které byly o sedm let později rozšířeny o společenskou místnost o kapacitě 50 osob, jsou využívány skutečně hojně. Konají se zde svatby, firemní akce či soukromé oslavy. Ideální pro tyto, ale i celkově rekreační účely je přilehlý areál s parkem, sadem a rybníčkem, kde si děti i dospělí mohou vyzkoušet své rybářské umění. Nechybí ani dětské hřiště s houpačkami a pískovištěm, minigolf, kuželkářská dráha či ohniště s možností rožnění. Největším lákadlem pro většinu hostů však stále zůstává sama rodinná farma s chovem mnoha druhů zvířat a možností blíže se seznámit s jejím chodem.

Rodinná farma, jak má být

Rodinných příslušníků pracuje na slavětínské farmě z celkových jedenácti včetně mladého hospodáře pět. „Otec, který je vyučen automechanikem, má na starost hlavně opravu a údržbu zemědělské techniky, penzionu a stará se také o zelené plochy celého objektu. O chod penzionu pečuje spolu s kuchařkou maminka, babička pomáhá s vyřizováním administrativních záležitostí a prováděním exkurzí po hospodářství. Strýc obsluhuje posklizňovou linku, je ale i údržbářem a zámečníkem. A nesmím zapomenout na manželku, která poskytuje skvělé rodinné zázemí jak mě, tak našim dvěma dětem – osmiletému Zdeňkovi a tříleté Zuzance,“ vysvětluje Lukáš Suchý.

A protože co se týče rozvoje rodinné farmy, není nikdy hotovo, má i rodina Suchých řadu plánů do budoucna. Ráda by našla co nejvhodnější využití pro jednu z nejstarších budov farmy – krásnou starou sýpku, která by se mohla proměnit třeba v muzeum. Pro hosty penzionu by Suší chtěli vybudovat hřiště na míčové hry a obohatit poskytované služby o možnost jízdy na koni. Skutečně velkou výzvou pak je postupná realizace faremního zpracování, a to jak hovězího masa, tak mléka.   

Leo Suchý, kterému svobodné hospodaření na rodném statku v tom nejproduktivnějším věku znemožnil komunistický režim, určitě shora vše bedlivě sleduje. A věřím, že je spokojený. Jeho následovníci mu ostudu rozhodně nedělají.

Zdroj: Asociace soukromého zemědělství ČR