Když se řekne Haribo, asi všem se vybaví barevný  želatinový bonbón ve tvaru medvídka. Za touto pochoutkou se ovšem skrývá společnost s mnohaletou historií a nezaměnitelnou značkou. Odkaz na rodinnou firmu je obsažen už v názvu společnosti. Haribo je totiž slovo, které se skládá z počátečních písmen jména Hanse Riegela seniora a místa odkud firma pochází – německého města Bonn.

Na počátku stál Hanse Riegel , který byl vyučeným cukrářem. Do založení rodinného podniku pracoval v několika různých potravinářských firmách. Po začátku první světové války narukoval a světový konflikt bez vážnějších zranění přežil. Osudové rozhodnutí o založení firmy padlo v roce 1920. Rok poté pro Hanse znamenal velký životní mezník jak po stránce profesionální, tak osobní. Nejen že si nechal zapsat svoji firmu do obchodního rejstříku, ale také se oženil se svojí ženou Gertrud Vianden, se kterou měl později tři děti – Johannese Petera neboli Hanse Riegela jr., Paula a dceru Agnes.

Ve firmě jako první pracovala jeho žena, poté jeho syn Paul. Stejně jako u většiny začínajících podnikatelů nebyly ani jejich začátky jednoduché. Nejprve své želatinové bonbony vařili v obrovských hrncích a poté je rozváželi na kolech do blízkého okolí. Výroba oblíbených medvídků probíhala nejprve ručně, což bylo velmi náročné a neefektivní, později firma přešla ke strojové výrobě. Dalším produktem firmy byly bonbony z lékořice.

Firma si vedla dobře i po stránce PR a marketingu. Pořádala například soutěže a setkání pro děti. Jejich slogan se stal jedním z nejznámějších v Německu. Rodinný podnik dále rostl, ke konci 30. let už měla firma přes 400 zaměstnanců a své zastoupení mimo německé hranice. Za druhé světové války musela být firma začleněna do vojenské mašinérie. Nebyla zrušena především díky svým lékořicovým výrobkům, které měly léčivé účinky.

Na konci války v roce 1945 otec zakladatel Hans Riegel st. náhle zemřel. Podnik převzala jeho vdova Gertruda a jejich dva synové, kteří se po válce vrátili ze zajetí. Měli štěstí, protože továrny výrazně neutrpěly útoky spojenců, rodinná firma tak mohla v roce 1946 obnovit výrobu. Role ve vedení společnosti byly jasně rozdělené. Hans jr. byl tváří společnosti a Paul se věnoval výzkumu a technologickým inovacím. Po znovuotevření továren se hlavní produkt změnil, gumový medvídci byli menší a měli zlatohnědou barvu.

V následujících letech společnost rostla jak organicky, tak pomocí akvizic. Mezi nejvýznamnější můžeme jmenovat firmu Kleutgen & Meier v roce 1957, v roce 1961 společnosti Bonera Industrie en Handelsmaatschappij, v roce 1967 získání podílu ve francouzské společnosti Lorette. Organický růst byl ve znamení expanze do dalších evropských zemí. Jeden z hlavních trhů se o slovo přihlásil v roce 1982, když Haribo medvídky „objevily“ Spojené státy americké. V roce 1967 se rodina gumových medvídků rozrostla, když společnost začala kromě zlatých, vyrábět také barevné.

Ve vedení společnosti i v novém tisíciletí zůstali oba bratři, ovšem kvůli nevyjasněným nástupnickým právům byla firma rozčleněna na Paul Riegel Familienholding a Hans Riegel Holding, přičemž obě větve zastřešuje korporace s názvem Haribo-Holding GmbH & Co. KG. V roce 2009 zemřel Paul a o 4 roky později Hans jr. Po jeho smrti převzali firmu dva Paulovi synové. Starší z prvního manželství Hans-Guido, který je generálním ředitelem a mladší z druhého manželství Hans-Arndt. Tak zůstali potomci v rodinném byznyse, který založil jejich dědeček Hans Riedel senior. Rodinná firma Haribo je v současnosti největším výrobcem gumových a želé sladkostí na světě.