V minulém příspěvku jsme si stručně představili proces přípravy rodinné ústavy, vymezili si její hlavní účel a základní strukturu. V tomto příspěvku si stručně představíme možnou základní strukturu rodinné ústavy, kdy jednotlivé hlavní oblasti rodinné ústavy popíšeme.

Pro připomenutí, jaké jsou tedy hlavní části rodinné ústavy?

Jak jsme již uvedli dříve, neexistuje žádná právní norma, která by stanovila, jaký má být obsah rodinné ústavy či její struktura. Její základní prvky jsou tedy výsledkem dlouholetých zkušeností a praxe řady podnikatelských rodin a odborníků. Základní strukturu rodinné ústavy lze uvést takto:

1. Vymezení základních hodnot rodiny, a to zejména ve vztahu k vlastnictví rodinné firmy, a zároveň také vize podnikatelské rodiny, co se týče společné budoucnosti ohledně rodinné firmy;
2. Základní principy pro možné zapojení členů rodiny do rodinné firmy, a to jak v pracovních (výkonných – zaměstnanci, členové orgánů) tak nevýkonných pozicích (společníci, akcionáři);
3. Základní principy pro případné převody podílů v rodinné firmě;
4. Nastavení komunikačních pravidel a pravidel setkávání členů rodiny, řešení konfliktů;
5. Orgány rodiny a propojení s orgány rodinné firmy;
6. Pravidla ohledně možnosti změn rodinné ústavy.

Níže se zabýváme vybranými oblastmi rodinné ústavy:

• Hodnoty a vize. Proč?

Pro každou organizaci a společenský celek je důležité si ujasnit, jaké jsou její základní hodnoty a principy. A proto je i pro členy podnikatelské rodiny důležité si toto ujasnit a společné základní hodnoty, myšleno primárně v jejich vztahu navzájem a ve vztahu k rodinné firmě, na kterých chtějí stavět svoji budoucnost, vymezit. V tomto ohledu je vhodnější být spíše stručný a spíše než vytvářet rozsáhlý katalog vymezit například deset hodnot, na kterých se tvůrčí tým shodne a bude věřit, že je budou i další generace akceptovat.

Jestliže se rodinný tým nedokáže shodnout na základních hodnotách, které by měly určovat a ohraničovat jejich budoucí fungování při správě a rozvoji rodinné firmy, je to důležitým podnětem pro zamyšlení, jakým směrem se má na budoucnosti rodinné firmy pracovat.

Na vymezení základních hodnot členů podnikatelské rodiny by měla navázat část shrnující vztah rodiny k rodinné firmě, a to zejména její vize a pohled na budoucnost. Zde je vhodné propojit jednak historii, tak budoucnost. Uvést, co pro vlastnickou rodinu rodinná firma znamená a jaký si vlastnická rodina bere určitý vnitřní závazek ve vztahu k rodinné firmě. Pro zajímavost si dovoluji uvést princip významné německé firmy Brose:

„The family puts the company first, ahead of its own personal interests. The family shareholders, Advisory Board and Executive Management Board work together in a spirit of constructive criticism, laying the foundations on which Brose can continue its success story.“

Zejména pro rodinné firmy s vlastníky v první či druhé generaci je práce členů rodiny na vymezení uvedených společných hodnot, společné vize a vztahu k rodinné firmě velmi důležitá pro ujasnění si základních možností společné budoucnosti a schopnosti či ochoty ji dále společně tvořit.

 

• Zapojení členů rodiny. Opravdu je třeba upravovat?

Pravidla ohledně zapojení členů vlastnické rodiny do rodinné firmy jsou zcela zásadní, a to zejména v případě rostoucího počtu jejich členů. Každý člen rodiny může mít zcela odlišnou představu o tom, jaká má být jeho role v rodinné firmě a jaká má ve vztahu k ní práva. Bohužel často se objevuji mylné představy typu: „Jako člen vlastnické rodiny bych přeci měl mít právo získat dobře placené místo v rodinné firmě a dobrou pozici…“

Jestliže nejsou nastavena transparentní pravidla, se kterými jsou členové rodiny seznámeni a akceptují je, hrozí konflikt s ohledem na rozdílná očekávání členů rodiny a potřeby firmy (a toto opět souvisí s rozdílnými pohledy, proč vlastně existuje rodinná firma a čí zájmy mají přednost).

Z tohoto důvodu ostatně zejména větší rodinné firmy volí postup, kdy jasně zakazují zapojení členů do vedení rodinné firmy, resp. zaměstnávání členů rodiny. V některých rodinách je přístup volnější a zapojení se umožňuje, pouze však po splnění stanovených předpokladů (vzdělání, praxe, schválení zvoleným orgánem či osobami atd.).

Se zapojením členů rodiny do rodinné firmy souvisí také možné stanovení principů, jak se mají členové rodiny v rámci rodinné firmy chovat, a to jak ve vztahu k zaměstnancům, tak vzájemně mezi sebou. Toto slouží jednak jako měřítko pro hodnocení aktivity daných členů rodiny ve firmě, ale také pro účely postupného budování určité kultury rodinné firmy.

 

• Předávání podílů. Není předčasné nastavovat pravidla pro budoucí převody podílů?

V rodinné ústavě by neměla být detailní a právně závazná pravidla pro převody podílů na rodinné firmě. Je však podstatné si ujasnit, jaké mají v tomto ohledu platit principy. Zásadní otázka totiž je, kdo může být společníkem či akcionářem rodinné firmy, a pro možné nástupce je také důležité vědět, kdy k převodu podílů může dojít.

Některé rodinné firmy si například stanoví pravidlo, že společníkem může být pouze člen rodiny (pokrevní příbuzný), přičemž s nástupnictvím a předáváním se počítá pouze v linii přímé. V některých rodinných firmách platí pravidlo, že společníkem se může stát pouze člen rodiny, který je aktivní v rodinné firmě.

Některé rodiny si stanoví pravidla i pro schvalování převodu podílů (na valné hromadě společnosti) na další členy rodiny tak, aby se společníkem pokud možno nemohla stát osoba, se kterou nebude majoritní část společníků souhlasit.

V některých rodinných firmách je jasně stanoveno, že před nabytím podílu členem rodiny, musí dojít k zúžení společného jmění manželů, aby byly vyloučeny určité negativní důsledky případného rozpadu manželství na rodinnou firmu a majetek rodiny.

Vedle toho je také vhodné si ujasnit, co bude s podílem společníka v případě jeho smrti.

 

Dalšími třemi oblastmi, kterým by se měla rodinná ústava věnovat, se bude zabývat druhý díl tohoto článku, na který se můžete těšit již příští týden.