Předchozí článek jsme zakončili úmrtím Andrého Bettencourta, manžela dědičky firmy L‘Oréal. Zároveň je nezbytné si připomenout vztah Liliane Bettencourt s excentrickým fotografem Françoise-Mariem Banierem. 

S Banierem se Liliane seznámila, když jí bylo šedesát pět let a jemu čtyřicet. Svou energií a charismatem dodal Liliane chuť do života. Zároveň byl starší ženě velmi blízkým přítelem a důvěrníkem. Po smrti jejího manžela se začalo proslýchat, že ji dokonce požádal, aby ho adoptovala jako svého syna. V té době již obdržel dary a hotovost dosahující neuvěřitelné částky jedné miliardy eur. Ačkoliv se jednalo o zlomek celkového majetku Liliane, její dcera se rozhodla jednat. V reakci na údajnou prosbu Baniera podala v prosinci roku 2007 na matčina přítele trestní oznámení.

„Abus de faiblesse“

Francouzské právo zná trestný čin, který můžeme volně přeložit jako: „zneužití chatrného zdraví“. Právě toho se měl Banier podle Françoise dopustit. O soudním procesu a jeho okolnostech informuje také britský deník The Guardian. 

Liliane reagovala na čin své dcery velmi negativně. Zuřivě odmítla veškerá nařčení a opakovala, že se jedná o malou částku z jejího bohatství. Také uváděla, že ji těší obdarovávat své přátele. Na webu Forbes najdeme její tehdejší prohlášení o podstatě sporu.

„Vůbec své dceři nerozumím. Možná je to závist. Má dcera je povahou introvert a někdo tak sebevědomý jako je Françoise-Marie Banier jí může lézt na nervy. Vždycky měla blíž k mému manželovi.“

V rozhovoru Liliane označila domněnky své dcery za nesmysly a zároveň se svěřila, že svou dceru nevídá a nemá chuť to měnit. V mnoha zdrojích (včetně seriálu Miliardářka, komorník a milenec) se objevuje názor, že chlad ve vztahu Liliane k dceři se neobjevil až na sklonku života. Vlastními slovy potvrdila, že Françoise měla blíž ke svému otci. Své dceři nerozuměla a nikdy si k ní nenašla cestu. V pozdějších nahrávkách nejednou vyjadřuje obavu o budoucnost podniku v rukou Françoise. The Guardian vyjádřil pozici Liliane a jejích přátel takto: „Françoise jen žárlí. Žene ji nenávist k muži, který má všechno, po čem sama touží ­­­­­– charisma, životní elán a náklonost Liliane.“

V soudním sporu Françoise s Banierem šlo o mnohem víc než jednu miliardu dolarů. Ke svému příteli chovala Liliane velkou lásku, se kterou ho neúnavně bránila ve všech médiích. Dokonce ho přidala do své poslední vůle jako dědice veškerého svého majetku. Dcera měla zdědit „jen“ podíly L‘Oréal, které však znamenaly značnou hodnotu. Přesto Françoise trvala na tom, že její matka již není schopná svobodného rozhodování o důležitých záležitostech a Banier této skutečnosti využívá pro vlastní obohacení. Zmíněný reagoval opakovaným popřením všech nařčení. Zlomem v případu bylo nečekané odhalení nahrávek soukromých rozhovorů z domu Liliane.

I stěny mají uši

Ukázalo se, že Françoise nebyla jediná, kdo měl o dobro její matky obavu. Do příběhu vstupuje postava komorníka jménem Pascal Bonnefoy. Tento muž Liliane obsluhoval při soukromých konverzacích se správcem jejího majetku Patricem de Maistre. Do vozíku, na němž přivážel občerstvení schovával zapnutý diktafon. Pro web Guardian uvedl, že jeho motivací byla obava o madam Bettencourt. Zároveň prohlásil:

„Nemohl jsem již snášet to, jak ji využívají lidé, kteří nemají žádné zásady.“

Bezmála sto hodin nahrávek v roce 2010 svěřil Françoise ve víře, že se podaří usvědčit Baniera ze zneužití chatrného zdraví Liliane. Françoise ve své urputné touze odhalit Baniera jako bezohledného příživníka předala nahrávky svému právníkovi, který veškerý materiál poskytl novinářům a orgánům trestního řízení. 

V následujících týdnech a měsících byly odhaleny daňové úniky z nepřiznaných účtů ve Švýcarsku, možné ilegální financování politické kampaně tehdejšího prezidenta a korupce jednoho z jeho ministrů. Z rodinné záležitosti se stala politická aféra nečekaných rozměrů. Ta rozpoutala společenské nepokoje a demonstrace. Následovalo policejní vyšetřování a veškerá pozornost médií se upřela směrem k městu Neuilly-sur-Seine, ve kterém bydlely obě dědičky podniku L‘Oréal.

Ve třetím a také posledním článku popíšeme vyústěním celého konfliktu. Seznámíme se s rozsudky, které padly v souvislosti s vyšetřováním policie a trestním oznámení Françoise Bettencourt Meyers. 

Závěrem

Z hlediska nástupnictví a mezigenerační majetkové kontinuity bylo nové tisíciletí pro rodinu Bettencourt-Meyers tragédií. Pro inspiraci popisujeme dvě problematické roviny.

1. Primárním faktorem je vztahová rovina Liliane a Françoise. Je jisté, že Françoise se cítila ze strany své matky nedoceněná. Vztah obou žen byl v osobní rovině velmi komplikovaný. Liliane zůstávala ve vedení firmy a nevěřila podnikatelským schopnostem své dcery. Špatný vztah a konflikty měly v tomto případě za následek odcizení a zásadní hodnotový střet. Později nebylo možné sjednat kompromis a vést pozvolné debaty o procesu nástupnictví, jak by tomu mohlo být u více semknutých rodin. Situace se na základě osobních výčitek vyhrotila do podoby soudního sporu.
2. Další problém spočíval v podobě předání vedení / řízení a vlastnického nástupnictví v rodinné firmě. Podle všeho Liliane neměla žádnou představu ohledně plánovaného předání, resp. jakým způsobem bude L‘Oréal předán její dceři, a to na úrovni vlastnické i manažerské.