V návaznosti na článek Pět oblastí zájmu trvalých rodinných firem představíme v tomto článku druhou z těchto oblastí, kterou je vlastnická struktura rodinného podniku, která poskytuje dostatek kapitálu pro růst firmy a zároveň rodině umožňuje mít kontrolu nad klíčovými záležitostmi celé firmy.

Klíčovou výzvou je udržení dostatečného vlivu rodiny. Cílem je mít pevnou kontrolu nad firmou. Zároveň je však třeba umět získat nový kapitál. Nějakou hotovost vždy bude potřebovat i rodina sama. Tato rovnice nemá snadné řešení. Potenciál pro konflikt je zde značný a dlouhodobý. V určitých chvílích je však situace velmi křehká – tak je tomu obzvláště v období, kdy nastává generační výměna a řeší se nástupnictví. Částečnou úlevu a jasné nastavení pravidel v oblasti vlastnictví může přinést akcionářská dohoda, která se obvykle uzavírá na 15-20 let. V ní je možné stanovit podmínky, za jakých je možné nebo nemožné prodávat a převádět akcie jak uvnitř rodiny, tak mimo ní.

Mnoho rodinných firem jsou vlastně soukromě vlastněné holdingy. V jejich rámci pak fungují i společnosti, které vlastní někdo jiný a které mají jistou přiměřenou míru samostatnosti. Ty nejdůležitější společnosti však bývají rodinou kontrolovány zcela. Důvody jsou mimo jiné i finanční – mnoho rodinných firem vyplácí relativně nízké dividendy, protože nechtějí, aby došlo k reálnému oslabení jejich pravomocí a spektra možností, jak se rozhodnout. Nízké dividendy znamenají, že je více peněz reinvestováno do společnosti. Ta tak nepotřebuje nabírat velké úvěry ani vydávat nové akcie. Společnost tak není zatížena ani dluhy, ani možnými neshodami s novými akcionáři.

Některé rodinné firmy se rozhodly naprosto odstřihnout od externích zdrojů financování, a proto je jejich růst živen výhradně vlastními zdroji. To je však možné pouze tehdy, kdy je firma dostatečně zisková, a když je možné vyplácet právě jen nízké dividendy. Některé firmy se spojí s privátními investičními fondy a čerpají nezbytné finanční zdroje z nich. Pak ovšem narůstají nároky na efektivitu správy celé korporace. Mohutné finanční injekce mohou zvýšit hodnotu firmy, ale někdy právě za cenu snížení míry kontroly, kterou rodina nad svou firmou má. Jiné firmy nabídnou svou firmu, nebo její část, na burze a prodají část akcií. Toto je způsob jak za své akcie dostat víceméně přiměřenou hodnotu a jak odejít z firmy, když si někteří členové rodiny nepřejí pokračovat v práci a řízení firmy a nechtějí ani držet její akcie.

Naopak mnozí členové rodiny často chtějí obchodování s akciemi rodinné firmy omezit. Ti, kteří pak chtějí své akcie prodat, je musí nejprve nabídnout k odkupu svým sourozencům nebo bratrancům a sestřenicím. Navíc se může stát, že po prodeji akcií externím zájemcům holding tyto akcie následně koupí zpět. Rodiny také často nastavují i další pravidla tak, aby se firma neocitla ve finanční tísni z důvodu odčerpání příliš velkého množství kapitálu.

S cílem zabezpečit nové generaci dostatek peněz rodiny někdy odprodají jednu firmu z holdingu externímu zájemci nebo zaměstnancům konkrétní firmy. Každá generace tak dostane nějaké zdroje, aby pak mohla firma nerušeně běžet dál.

Od vlastnické struktury podniku téměř nelze oddělit strukturu správní. Chce-li rodina udržet své postavení v rodinné firmě, je nutné mít své zástupce v obou těchto strukturách. Právě správa a podniková strategie budou předmětem dalšího článku.

Související články:

Pět oblastí zájmu trvalých rodinných firem

Pět oblastí zájmu trvalých rodinných firem: Harmonické vztahy uvnitř rodiny