Tento článek byl původně zveřejněn na www.info.cz: https://www.info.cz/pravo/pravni-analyza-stret-zajmu-vysokeho-politika-nemusi-vyresit-ani-slepy-trust-sverensky-fond-nestaci-38900.html

V poslední době se objevily úvahy o tom, zda lze český svěřenský fond vystavět i jako tzv. blind trust (tedy zjednodušeně přeloženo „slepý svěřenský fond“), který je v zahraničí využíván pro eliminaci konfliktu zájmů vysokých státních úředníků (včetně ministrů britské vlády).

V tomto ohledu je nutno si uvědomit, že standardní trust či svěřenský fond ze své povahy nikterak riziko konfliktu zájmů svého zakladatele v případě, že tento zaujímá např. vysoký státní úřad (včetně soudů) či řídící pozici v určité korporaci, neřeší a neeliminuje. Cíle trustu resp. svěřenského fondu jsou ze své podstaty jiné, a to primárně ochrana vloženého majetku a jeho rozvoj v zájmu stanoveného účelu či v zájmu určených osob.

Nejdříve je nutno říci, co si lze pod pojmem blind trust představit. Vycházeje primárně z amerických zdrojů, lze zjednodušeně říci, že se jedná o trust, kdy zejména

• trustee (svěřenský správce) je zcela nezávislý na zakladateli, není s ním nikterak propojen (osobně či majetkově) a má plné právo disponovat se spravovaným majetkem;

• beneficiaries (obmyšlení), tedy osoby, které jsou konečnými příjemci výhod z trustu, nemají žádnou znalost ohledně majetku v trustu (jsou tedy v tomto ohledu tzv. slepí) a nemohou nikterak rozhodování správce ovlivňovat.

Zakladatel trustu jej tedy sice založí a má možnost jej zrušit, ale jinak nevykonává žádnou kontrolu ohledně činností správce, nemá žádné informace o majetku v trustu a vliv na jeho správu. V USA, kde je otázka případného konfliktu zájmů vysokých státních úředníků řešena velmi důkladně, pak platí značně přísnější pravidla pro tzv. kvalifikovaný blind trust, který je jednou z alternativ pro majetného občana hodlajícího vstoupit do státních služeb, u kterého hrozí riziko střetu zájmů (jeho rozhodování a jednání se může dotýkat jeho majetku, tzv. self-dealing). Tato přísná pravidla se týkají zejména struktury trustu, volby osoby správce a určitého dodatečného schvalovacího řízení dané struktury orgány státu.

Je samozřejmě velmi těžko představitelné, aby zakladatel, který má být obmyšleným neznal strukturu majetku v trustu. Ostatně i proto je často i v zahraničí zpochybňováno to, že blind trust dokáže riziko konfliktu zájmů, a to zejména v případě vkladu rozhodujících podílů v obchodních korporacích, eliminovat. Zřejmě jedinou cestou jak toho cíle 100 % dosáhnout by byl prodej předmětného majetku (např. vlastněných akcií), ať už předem či následně správcem, kdy následně nezávislý správce již investuje získané peněžní prostředky zcela dle svého vlastního uvážení (a zakladatel a ani obmyšlení do toho nezasahují).

Lze tedy český svěřenský fond postavit jako tzv. blind trust dle zahraničních vzorů? Svěřenský fond založený dle českého občanského zákoníku prozatím takovéto možnosti bohužel příliš nenabízí, a to zejména s ohledem na zákonná práva zakladatele a obmyšlených. Uvedeným osobám totiž stále zůstává poměrně silná pozice ve vztahu ke svěřenskému správci a samozřejmě i ve vztahu ke znalosti majetku ve svěřenském fondu.  Struktuře zahraničního blind trust, snižujícího (nikoliv však eliminujícího) případný konflikt zájmů, by pak zřejmě byla nejblíže struktura svěřenského fondu, kde by zakladatel vložil pouze peněžní prostředky a dal by na něm zcela nezávislému a s ním nepropojenému správci instrukce s majetkem hospodařit, jak nejlépe umí, a zároveň by eliminoval možnost svého dalšího zasahování a ovlivňování (včetně získání informací o majetku ve fondu).