Mezi typické rysy úspěšných českých (rodinných) firem patří přirozená skromnost jejich zakladatelů, která jim spolu s hospodárností a vytrvalostí zajistila růst firmy z „nuly“ do desítek, stovek milionů či až miliard korun firemních aktiv. Privátní aktiva majitelů českých firem a jejich rodin, ale přitom vzrostla jen minimálně a většinou mají formu nemovitosti (í) v celkové hodnotě kolem 1 milionu EUR, často i výrazně méně. Tato disproporce má v sobě skryto zásadní riziko pro majitele a jejich rodiny.

Riziko spočívá v nedostatečné ochraně životní úrovně rodin(y) majitele(ů) v nečekaných a zásadních situacích typu náhlého poklesu výkonnosti/hodnoty firmy způsobeného například náhlými zdravotními problémy majitele, rodinnými rozepřemi a neshodami mezi společníky v rodině i mimo ní. Absence rychle dostupných finančních prostředků potřebných pro rodinu, ale i pro firmu, je poté překvapivá a často bohužel devastující.

Zatímco strategické plány pro firmu (y) mají majitelé většinou profesionálně zpracované a aktualizované, strategii na uchování a růst celkového rodinného majetku na dalších deset či dvacet let buď chybí zcela, nebo je nastaveno, mírně řečeno, intuitivně… Na rodinný majetek (včetně toho „ve firmě“) v řádech desítek, stovek milionů korun či více však dobře míněný selský rozum rozhodně nestačí.

Spoléhání se pouze na sebe je historicky dáno i neschopností klasických finančních institucí (banky, pojišťovny, makléři) pojmout rodinný majetek majitele firmy (firemní i ten nefiremní) komplexně a nikoliv fragmentovaně, bez znalostí souvislostí a provazeb tří klíčových oblastí vícegenerační správy rodinného majetku – vztahová, právní a v neposlední řadě finanční a daňová. Místo toho jsou majitelé firem obtěžováni neustálými nabídkami na zaručeně skvělou investici do nemovitosti či pozemku, do rozjezdu údajně „bezrizikového“ podnikatelského projektu v zahraničí, který až zdvojnásobí vložený kapitál, samozřejmě vysoce bezpečné investice do zlata, „garantovaných“ dluhopisů či jednotlivých super-výhodných akcií navíc ještě s dividendou. To vše naprosto bez znalosti celkové situace rodiny, firmy a jejich plánů a scénářů pro tuto generaci a generace příští.

Za absurdní a vysoce nebezpečnou lze považovat nabídku samostatného obchodování na kapitálových, měnových či komoditních trzích přímo „online“ z chytrého telefonu či tabletu majitele firmy. Majitel, řádný a pečlivý hospodář ve firmě, je nabádán k „hazardu“ v oblastech, které profesionálně neovládá. Výsledkem je v lepším případě ztráta času, v horším případě ztráta významných finančních prostředků a ohrožení rodiny či firmy.

Profesionální vícegenerační správa rodinných majetků přitom existuje v Evropě už více než 150 let a pochází z nejvyspělejších regionů s největší tradicí v této oblasti, tedy Švýcarsko, Německo a Velká Británie. Klíčové je začít se věnovat této oblasti včas, preventivně, nikoliv až se objeví první problémy.