Následovnictví je v kontextu rodinného podnikání diskutovaným tématem. Ideální schéma se liší podle rodinné mentality a struktury podnikání. Namísto z otce na syna bývají rodinné firmy stále častěji předávány z otce na dceru. O tom, jak se dcery ve vedení integrují, jaké jsou jejich zkušenosti, úspěchy a v neposlední řadě i vztahy s otcem, píší ve svém článku Dr. Lorna Collins z University of the West of England ve Velké Británii a John Tucker, ředitel mezinárodního centra pro rodinné podnikání ve Velké Británii.

Zkušenosti dcer, které nahradily své otce v čele rodinných firem, byly doposud stranou zájmu akademiků, nicméně role žen v rodinném podnikání zatím nikdy nebyla důležitější. Autory článku zajímalo, jak nástupnictví dcer probíhá a jak se dcery v rodinných firmách prosazují. Za posledních deset let pracovali se skupinou klientů sestávající z otců a dcer z rodinných firem, v nichž dcery převzaly nástupnictví.

Respondenti pocházeli z různých odvětví podnikání – inženýrství, distribuce, volný čas, občerstvení, stavebnictví, komunikace nebo vzdělání. Představovali druhou až pátou generaci ve věku v rozmezí 36 až 62 let. Až na dva případy byli otcové stále naživu a pouze v jednom případě otec stále zastával v rodinné firmě „oficiální“ roli. Obraty firem byly mezi 2 miliony a 45 miliony liber a všechny rodinné firmy byly považovány za ziskové a dobře řízené.

Při spolupráci s respondenty byly postupně objeveny způsoby, jak jsou ženy integrovány do vedoucích pozic v rodinných firmách. Na základě tohoto několikaletého pozorování byly formulovány klíčové problémy, jimž musí dcery při nástupnictví čelit. Následující text se soustředí nejprve na vzdělání, které dcery v rodinném prostředí získají, dále na nejvýznamnější momenty, které formovaly jejich cestu k nástupnictví, a nakonec pojedná i o tom, jak se dcery do podnikání integrují a jaká je povaha vztahu mezi nimi a jejich otci.

Proč by nás měla zajímat zkušenost dcer z rodinných firem?

Zkušenosti dcer pracujících s jejich otci je zajímavá z mnoha důvodů:

1. Angažmá zakládající generace v rodinné firmě je často zdlouhavé a překrývá se s mladšími členy rodiny, čímž umožňuje vznik celé řady mentorských rolí.
2. Mladším generacím vyhovuje delší období socializace nejen v rodině a společnosti, ale také v podnikání a v rodinné firmě.
3. Tyto socializační procesy, které dcery podstupují, mohou často doprovázet neskrývaná očekávání rodiny ohledně budoucnosti v rámci rodinné firmy a eventuálně i nástupnictví, často mohou být i nevyslovené nebo někdy neexistují vůbec.

Ve skupině, již byla zkoumána, byla mezi dcerami překvapivě nápadná shoda, co se týče vyjadřování hodnot souvisejících s řízením podniku. Hlavním tématem bývá finanční prozíravost, dále vztah se zákazníkem, přežití a kontinuita rodinné firmy. Mnoho z nich totiž prožilo s rodinnou firmou i období nejistoty, kdy byla ohrožena její základní existence. Tyto ranné zkušenosti měly velký vliv na nástupnictví a očividně také na vztah, které si tyto dcery vytvořily se svými otci.

Jaké jsou rané pracovní zkušenosti dcer?

Dívky jsou od počátku stejně zapojeny do rodinného podnikání jako jejich bratři. Pro některé začala výchova k podnikání prakticky s prvními krůčky. Už od malička se u rodinného stolu probíralo cash-flow, zisk, nákupní ceny, péče o zákazníka apod. Většina z nich ve firmě pracovala o školních prázdninách a pokračovala v tom i na univerzitě. Často to byly činnosti od lepení obálek, přes zaznamenávání do účetní knihy a další jednoduché úkony.

Co se z těchto raných zkušeností naučily?

Většina dcer si začala být vědoma vlastní odpovědnosti za rodinné podnikání již v raném věku. Obzvlášť velký důraz je přitom kladen na vztah se zákazníky, jak dosvědčily samy respondentky, které už od dětství s otcem probíraly toto téma. Už od malička byly vedeny k tomu, aby řádně zvedaly telefon, protože by mohl volat zákazník. Měly s ním pak hovořit s respektem a nenechat se rozhodit, ani když se choval konfrontačně.

Co s nejistotou?

Dcery ve zkoumaných rodinných firmách byly už od dětství vystaveny tlaku, který s sebou přinášely problémy a výzvy spojené s podnikáním. Jedna z nich vzpomínala, jak jejich rodinná firma téměř zkrachovala, když jí bylo teprve osm let. Velice brzy pochopila, jaký je to risk rozjíždět vlastní podnikání a kolik přitom člověk může ztratit. Sama se už tehdy snažila, aby svým rodičům nezpůsobovala žádné náklady a snažila se být co nejvíce soběstačná.

Tíha odpovědnosti pociťovaná dcerami, je nesmírná. Minulé generace zažily doby, kdy existence firmy byla nejistá. Každá rodina si u společné večeře vypráví historky o „špatných časech“, které se stávají součástí rodinného folkloru. Každá nastupující generace tak logicky cítí povinnost zajistit přežití rodinné firmy i do budoucna.

V tomto článku jsme si zodpověděli některé základní otázky, které se pojí k rodinným firmám, ve kterých proběhl nástupnický proces z otce na dceru. Jaké jsou další zkušenosti žen, které převzaly rodinnou firmu, ale také obavy jejich otců z nástupu další generace, si řekneme v další části tohoto textu.