Firma Gumex, společnost specializující se na pryžové a plastové výrobky, je ukázkovou rodinnou formou, která vznikla po roce 1989 a již si stihla projít první generační výměnou. Zakladatel a současný finanční ředitel Jan Sedláček, který již předal vedení firmy svému synovi Dušanu Sedláčkovi, nám odpověděl na několik otázek.

Jaké byly začátky firmy? Co bylo původním stimulem pro podnikání?

Firma začala 2. 2. 1994 v pronajatých garážích JZD. Zahájení činnosti jsem cítil jako potřebu uživit rodinu, poněvadž  původní zaměstnavatel se blížil úpadku. Moje snaha vymáhat nezaplacené faktury jeho odběratelů byla marná, v této době se k úhradám mnoho firem neznalo. Samozřejmě dokázat něco nového bylo také mým motivem, i když sám jsem neměl tušení, jak na trhu obstojíme.

Jak hodnotíte své začátky?

Za každý přežitý den jsem se radoval ve skrytu duše. Mnoho škarohlídů říkalo: trh je již rozebraný a není zde místo. Měl jsi začít dříve. Dnes vím, že odvaha byla na místě a nikdy není pozdě.

Jak se začali zapojovat další členové Vaší rodiny?

Já jsem byl od prvních dnů hnacím motorem Gumexu. Ostatní tehdejší společníci byli vykonavatelé mých rozhodnutí a rad. Po příchodu prvního člena rodiny Libora a za krátkou dobu druhého syna Dušana jsem kluky zasvěcoval do problematiky provozu. Dělali jsme všichni všechno, tedy od nákupu, balení, reklamy, prodeje, úklidu až po zajišťování provozu. V krátké době přišla do skladu manželka Eva, taky pomáhala naskladňovat, uklízet, zkrátka všechno, co bylo potřeba. Po třech letech přišla dcera Jana, zapojila se jako fakturantka a taky dělala vše, co provoz vyžadoval. Postupem času tak mé děti vnesly do firmy mladistvý elán a nové trendy. Objevily se první mobilní telefony, internet, počítačové vybavení se stalo samozřejmostí a bylo vidět, že děti už nejsou postiženy dobami minulými a naštěstí myslí „nově“. Vzdělávají se, učí se jazyky. Já se musím přiznat, že za mého vedení by nedošlo k takové modernizaci a rozvoji. Firma by dosáhla určité úrovně a pak možná přežívala v pronajatých prostorách a byla by malým hráčem na trhu.

A jak funguje zapojení rodiny dnes?

Jan Sedláček – tedy já jsem finančním ředitelem, nejstarší syn Dušan Sedláček je ředitelem firmy a je odpovědný i za výrobu a dceřiný GUMEX SK. Druhý syn Libor Sedláček je marketingový ředitel a je odpovědný i za rozvoj a prodej našich výrobků a služeb. Dcera Jana Lagová je personální ředitelka a její doménou je výběr personálu a další vzdělávání lidí z Gumexu.

Jaký je vztah rodinného podniku a jeho zaměstnanců?

Předpokládám, že naši zaměstnanci chápou rodinnou firmu jako dobrého zaměstnavatele. Snažíme se vytvářet dobré pracovní podmínky a spravedlivé ohodnocení.

Proč jste se rozhodli budovat firmu jako „rodinnou“?

O rodinné firmě v prvních dnech nebylo uvažováno. To situace se společníky dala za pravdu, že čert spolky založil, ale nemiloval. Z původních 4 zakladatelů se během jednoho roku stala firma se dvěma společníky. To vydrželo do roku 1999, kdy byl druhý společník mnou vyplacen, a rok poté vstoupili do role jednatelů mé 3 děti.

Dokážete se podělit o to, jak zapojit členy rodiny a na co v tomto ohledu dávat pozor?

Určitě musí být nastaven stejný odměňovací řád u všech jednatelů. Nesmí se nikdy říct „já jsem udělal víc než druhý“. Základem je naučit všechny společníky nezávidět si. Vždyť všichni musíme dělat ze všech sil to, na co stačíme a dát do společného úsilí celé naše síly a schopnosti.

Jaká jsou pozitiva/negativa při zapojení rodiny do podnikání?

Pozitivní je zabezpečení rodiny, když se daří. Negativní je celodenní zátěž, kdy mají i v domácím prostředí veškeré debaty tendenci sklouznout k problémům firmy. Samozřejmě mezi negativa taky patří společné zadlužení.

Jak se stavíte k zapojení další generace Vaší rodiny? Máte vymezeny nějaké požadavky pro jejich vstup do vedení společnosti?
Rád bych vnoučata přivítal ve společnosti. Samozřejmě, musí být zaškolovány a průběžně jim budou předávány kompetence a taky vedení firmy.
Vaše hlavní zásady pro vedení firmy?

Být spravedlivý, dokázat vytknout chyby, ale nemstít se.  Spolupracovat na vytváření a vytvářet dobré pracovní podmínky.

Jaký by měl být ideální společník rodinné firmy?

Obětavý, pracovitý, zkrátka dát všechny svoje schopnosti ve prospěch společné firmy.