Václav Havel nebyl jen prvním prezidentem České republiky a jednou z největších postav československé historie, ale také člen rodiny, která byla velice úspěšná v podnikání. Rodina Havlova se již v 18. a 19. století se v Praze zabývala mlynářstvím. V tom lze spatřit jeden z důvodů, proč se rodina později stala podnikatelsky úspěšnou. Mlynáři totiž byli vzdělaní lidé, kteří nejen, že museli výborně rozumět svému oboru, ale museli mít také obchodní a organizační schopnosti. Mlýn, ve kterém generace Havlových hospodařily, se nacházel na levém vltavském nábřeží na pražském Smíchově. Svého živobytí se musela rodina vzdát v roce 1848, po smrti Vácslava Františka Havla. Jeho syn Vácslav Julius Havel mlýn prodal, protože musel poskytnout prostředky na věna svým 8 sestrám a vyplatit svojí nevlastní matku.

Podnikání v moderním slova smyslu začal syn Vácslava Juliuse Havla, Vácslav Havel. Vácslav Havel studoval pozemní inženýrství, ovšem studia z finančních důvodů nedokončil. V roce 1884 si musel dokonce vypůjčit na pohřeb svého otce. Toho ovšem neodradilo a v roce 1890 založil společně s dalšími společníky stavební firmu. Firma byla úspěšná a plnila více a více zakázek. Rodinný podnik stavěl domy po celé Praze, nicméně nejznámější budovu, kterou společnost postavila, byl palác Lucerna na Václavském náměstí. V budově se nacházelo kromě spousty obchodů i kino. Vácslav Havel měl dva syny, kteří se dožili dospělosti. Byli to Václav M. Havel, jenž byl otcem prezidenta Václava Havla, a Miloš Havel.

Lze předpokládat, že to byl právě biograf v paláci Lucerna, který ovlivnil další směřování Miloše Havla. Ten se stal už v dospívání spolumajitelem firmy Lucerna film, kterou založil jeho otec. Lucerna film se podílela na výrobě nejstarších českých filmů Zlaté srdéčko a Praští adamité. Produkce filmů byla náročná, protože probíhala v období první světové války.