Po první světové válce si chtěli občané mladé Československé republiky užívat filmy nejen německé nebo rakouské, ale z celého světa. To dobře věděl i Miloš Havel, proto se vydal na cestu nejdříve do západní Evropy a později také do USA. V roce 1920 založil společnost American Film Company, která se zabývala dovážením zahraničních filmů. Společnost prosperovala, a tak začal Miloš přemýšlet o vlastní tvorbě filmů amerického typu. Kvůli tomu nechal na začátku třicátých let postavit ateliéry na Barrandově.

Společnost produkovala výborné československé filmy, jako byly Kristián či Babička, ovšem zlom přišel s vypuknutím druhé světové války. Miloš Havel tak musel ateliéry odprodat Německé říši, nicméně vlastnil ještě svoji distribuční firmu. Z povahy podnikání byl ve styku s Němci, za což mu bylo vytýkáno kolaborantství. Bylo tomu tak hlavně po válce, když k moci přišli komunisté. Sám Miloš Havel v roce 1952 emigroval do Mnichova, kde v roce 1968 zemřel jako bezdětný majitel květinářství.

První syn Vácslava Havla, Václav M. Havel (1897-1979) pokračoval po otcově smrti v roce 1921 v tradici a stal se podnikatelem ve stavebnictví. Po vzniku Československé republiky stavební firma stála u postavení dívčích kolejí v Budči a studentských kolejí na Letné v Praze. Ovšem největší projekt byla výstavba vilové čtvrti na Barrandově. Kromě stavebních prací byl úspěšný i ve společenském životě. Václav se přátelil s elitou první republiky, jedním největších z nich byl prezident T. G. Masaryk. S ním v roce 1921 založil pobočku organizace YMCA (Young Men’s Christian Association – křesťanské sdružení mladých lidí), což byla a je největší a nejstarší mládežnická organizace. Právě díky této organizaci vyjel Václav do USA, kde objevil inspiraci pro svoje největší stavební dílo Barrandov. Václav M. Havel byl také prezidentem Rotary klubu, který sdružovala a sdružuje obchodníky a vůdčí osobnosti k poskytování humanitárních služeb a k zajištění vysokých etických standardů ve všech povoláních. Václav M. Havel nebyl čistě racionálním stavebníkem, zajímal se o duchovno a byl členem svobodných zednářů, stejně jako Edvard Beneš, Jan Masaryk nebo Karel Čapek.

Po únorovém převratu v roce 1948 přišla rodina Havlových o své podnikání. Jak již bylo zmíněno, Miloš Havel uprchl do Německa a Václav M. Havel se stal úředníkem, dále nepodnikal a zemřel v roce 1979. Jméno slavné pražské rodiny dostal do světového povědomí až syn Václava M. Havla prezident Václav Havel. Ovšem stejně jako jeho bratr Ivan M. Havel, který se věnuje akademické a vědecké sféře, to nebylo v oblasti podnikání.