Již v samotném jádru slova nástupnictví je vpečetěno to, čeho se šlechtické rody, ale i vlastníci rodinných firem v skrytu duše obávají nejvíce. Jde o zásadu číslo jedna – zajištění kontinuity, která je daná biologickými faktory i byznysem samotným. Pokud chcete zachovat kontinuitu vašeho podnikání, bez nástupce se neobejdete!

Nástupnictví v sobě také zrcadlí očekávání. Nástupcem rodinného odkazu by měl být potomek, který z rodinného nástupiště ochotně naskočí do rozjetého vlaku a pojede po zajetých kolejích a podle předem stanovených jízdních řádů. Něco se opraví, něco přikoupí, prostě se pojede tak, jak jezdívali rodiče. A rodinná firma bude nadále vzkvétat pod vedením další generace. Krásná idyla panující v rodinných firmách, viďte? Není tedy co řešit. Nebo snad ano? Řada podnikatelů totiž považuje takovou idylu za běžnou realitu, což se drsně odráží ve statistikách úmrtnosti rodinných firem. Život totiž mnohdy plyne podle jiných pravidel.

Nástupnictví na pořadu dne

Když po roce 1989 začali čeští podnikatelé budovat své firmy, většina vůbec netušila, že jednou bude muset řešit, komu je předá. Dnes je však téma velice aktuální, navíc jde o jednu z nejcitlivějších fází života rodinných firem. Aby toho nebylo málo, s nástupnictvím nemáme vinou historických událostí příliš zkušeností. V České republice nyní předává žezlo první podnikatelská generace generaci druhé a statistiky říkají, že proces nepřežije více než polovina z nich. Když ale tuto fázi rodinná firma překoná, naděje na úspěšné předání z druhé generace na třetí je mnohem větší. Předávající má totiž více empatie a porozumění pro proces nástupnictví právě díky vlastním zkušenostem.

Jak nelehký proces úspěšně zvládnout?

Než se do předávání firmy do rukou vašeho nástupce pustíte, přijmete za svou tezi, že je nástupnictví dlouhodobý proces, kterému se budete muset zodpovědně věnovat. V celém procesu si proto dobře promyslete vaše záměry, abyste se vyvarovali chyb, jejichž náprava je mnohdy extrémně těžká. Nenakládejte například na své děti příliš vysoké nároky, aby kvůli nim nakonec z rodiny neodešly. Přitáhnout je zpět k rodinnému podnikání je pak velmi těžké.

Nejste v tom sami

Své myšlenky k tématu nástupnictví sepište a prodiskutujte s osobami, jichž se bude celý proces bezprostředně týkat. Obohatíte se o zkušenosti a názory ostatních. Nebojte se jich proto zeptat, jak se perou s nástupnictvím oni. Otevřete téma na různých společenských akcích a veřejných či osobních setkáních s podnikateli. Uvidíte, že často čelí stejnému problému. Dobrá diskuse vás posune v tématu dále, dokonce můžete najít způsob, jak řešit vaši konkrétní situaci. Sami uvidíte, že i vás mohou potkat témata, která dnes trápí nejednoho vašeho konkurenta, dodavatele či zákazníka.

Pokud jste v kontaktu se zeměmi na západ od našich hranic a vládnete cizím jazykem, nebojte se otevřít téma při osobní schůzce s vašimi obchodními partnery. Většinou se rádi podělí o vícegenerační zkušenosti, když sami přebírali své firmy po rodičích.

Využijte služeb kvalitního poradce

Jsou vaše možnosti, jak získat co možná nejvíce informací, abyste proces nástupnictví zvládli bez zaškobrtnutí, omezené? Nebojte se oslovit kvalitního poradce. Vyberte si někoho, kdo se tématem dlouhodobě zabývá. Když má navíc přístup k informacím ze zahraniční, nemůže být snad lepší volba. Takový poradce totiž pracuje pro více rodinných firem a podnikatelů a setkává se s mnoha způsoby řešení problémů nástupnictví. Vám pak pomůže najít tu nejvhodnější cestu. A na co se vás poradce při jednání určitě zeptá?

1. Víte, co si nastupující generace skutečně přeje a jak ji motivovat, aby se podílela na vedení firmy?
2. Potřebujete posílit důvěru ve schopnosti nastupující generace?
3. Máte vlastní zkušenost s rolí juniora? Hledáte způsob, jak se vcítit do jeho situace?
4. Jak plánujete utlumit vlastní silnou emoční propojenost s firmou?
5. Jak budete definovat proces pro zaměstnávání, hodnocení a odměňování rodinných příslušníků ve firmě?

Komu firmu předat?

Pokud se nemůžete shodnout, kdo by měl být vaším nástupcem, obraťte se na vašeho poradce, který dokáže mnohdy ohnivou diskusi v rodině konstruktivně usměrnit, abyste nalezli řešení, které uspokojí všechny strany. Rodinné diskuse za účasti externího poradce bývají kratší a méně emotivní. Na rodinné radě pak určitě zvládnete probrat následující témata:

1. Rozdělíme majetkové podíly ve firmě všem našim dětem rovným dílem?
2. Rozdělíme je i za situace, když firmu řídí jen jeden z potomků a ostatní se o chod firmy nezajímají? Neodradíme tím potomka, který pro firmu dýchá?
3. Nebude lepší předat firmu vnukům a děti nechat, aby ji řídily?
4. Uděláme z partnerů našich dětí spolumajitele?
5. Jak budeme řešit rozkol v rodině?

Pokud se mezi vašimi dětmi vyskytnou konflikty, poradce vám je pomůže uřídit. Děti mají potřebu se prosadit, což je zdravé pro jejich osobnostní vývoj. Aby dokázaly rozvíjet své manažerské schopnosti, musíte dobře zvládnout proces jejich osamostatnění a jejich touhu vyzkoušet si něco, co jim rodiče dopředu nenalinkovali. Mnoho potomků majitelů rodinných firem proto vyráží na zkušenou do jiných rodinných firem či mezinárodních korporací. Často si vybudují úspěšnou karieru a rodiče pak čelí riziku, že se do rodinného byznysu nevrátí. Plánujte proto vzdělání a praxi svých dětí již od školního věku, aby mohly včas dozrát. K čemu? K poznání, že pocit z úspěchu z podařené kariery v  mezinárodní korporaci nemůže být silnější než pocit hrdosti a naplnění, které s sebou přináší trvalé dědictví ve formě vlastnictví rodinného podniku, které představuje obživu i pro další generace.

Jak načasovat vlastní odchod?

Předávající generace by se měla včas rozhodnout, kdy a jak odejde z řízení firmy. Zejména zakladatelé jsou s firmou emočně natolik propojeni, že mnohdy nedokážou z firmy úplně odejít a chtějí být částečně do chodu firmy zapojeni. Zřiďte proto (ne)formální dozorčí radu a začněte fungovat jako mentor nástupců. V žádném případě byste ale neměli po ohlášeném odchodu zasahovat do řízení firmy. Najděte si raději nějakého koníčka, kterému se budete moci po předání firmy naplno věnovat. Rozptýlíte tak obavy, jak vše děti bez vás zvládají.

Čím dříve, tím lépe

Plánované nástupnictví je základem pro dlouhodobý úspěch rodinného podnikání. Celý proces proto zahajte včas, po šedesátce už bývá pozdě! Rozdělte si proces do dvou okruhů. Nejprve si vypracujte dva plány – jeden pro předání řízení rodinné firmy a následně druhý pro předání vlastnictví. Výsledkem procesu plánovaného nástupnictví musí být přijetí všech kroků všemi zainteresovanými stranami, aby nedošlo k válce mezi „vítězi“ a „poraženými“ a následnému zničení rodinného podniku.

Začněte pořádat rodinné dny

Užitečnou činností v důchodu je například organizování každoročních rodinných dnů, během nichž se setkávají všichni rodinní příslušníci včetně dětí a jejich partnerů. Mohou zde diskutovat nebo se školit v tématech jako například řízení konfliktů, plánování kariéry, plánování nástupnictví. Současně se akcentují hodnoty vaší rodiny. Takováto setkání přispívají k emočnímu a duchovnímu propojení jednotlivých rodinných příslušníků s širší rodinnou. Také tvorba rodokmenu a zastřešování dobročinných aktivit rodinné firmy vám pomohou vyplnit dny po předání vašeho „dítěte“ do jiných rukou.