Krátký exkurz ke svěřenským fondům
S ohledem na přijetí nového občanského zákoníku (NOZ) byl do našeho právního řádu zaveden institut tzv. svěřenského fondu. Obdoba trustu známého v anglosaských právních systémech. Jedná se o instrument, který v zahraničí výtečně slouží mezigenerační správě majetku, tak aby chránil jednak majetek před jeho zničením třetími osobami či obmyšlenými samotnými, tak samotné obmyšlené před „negativním vlivem přenechaného majetku“.
Svěřenský fond je tedy formou správy svěřeného majetku. Podstatné je si uvědomit, že svěřenský fond není nadán právní subjektivitou, a tudíž se nestává vlastníkem majetku do něj vyčleněného. Toto pak samozřejmě vyvolává v našem právním prostředí celou řadu otázek.
V čem tkví podstata svěřenského fondu? Dle § 1448 odst. 1 NOZ osoba (ať už právnická či člověk), která disponuje vlastnickým právem k určitému majetku, a kterou zákon označuje za zakladatele, vyčlení část svého majetku a svěří jej svěřenskému správci k určitému účelu, přičemž svěřenský správce se zaváže tento majetek spravovat v souladu s vůlí zakladatele vyjádřenou ve statutu, ve prospěch tzv. obmyšlených.
K vyčlenění majetku a pověření správce, tedy ke zřízení svěřenského fondu, dojde buď smlouvou či pořízením pro případ smrti. Každý svěřenský fond musí mít tzv. statut, tedy dokument, který stanoví základní parametry struktury a fungování daného svěřenského fondu. Zřízením svěřenského fondu vzniká tzv. oddělené vlastnictví k majetku určenému zakladatelem a vymezeném ve statutu. Majetek vyčleněný do svěřenského fondu se stává věcí bez vlastníka.
Zákon umožňuje zřídit svěřenský fond, jak pro účely veřejně prospěšné tak pro soukromé. V praxi si lze využití svěřenského fondu představit např. pro:
• ochranu (rodinného) majetku
• zajištění příjmu vybraných osob (členů rodiny) / zajištění financování určité potřeby
• problematiku nástupnictví ohledně rodinného podniku / rodinného majetku obecně
Bohužel s ohledem na stále probíhající diskuse o úpravách nového občanského zákoníku, včetně úpravy svěřenských fondů, negativní nahlížení řady politiků, a daňové aspekty (spíše nevýhody), je využití tohoto instrumentu spíše sporné.