Další farmou, se kterou se seznámíme v rámci série článků „Představujeme české rodinné farmy“, je Kunclův mlýn z obce Brzina na Příbramsku, vítěz soutěže Farma roku v roce 2015. Kunclův mlýn, který má více jak 300 let dlouhou historii, se kromě chovu skotu a koní věnuje také pořádání mnohých akcí včetně letního dětského tábora.

Tři sta let stará usedlost rodiny Kunclových ve středním Povltaví je nejen kouzelným místem uprostřed lesů a luk, ale i centrem pestré škály aktivit provozovaných všemi jejími členy. Stovka hektarů trvalých travních porostů ve zdejší marginální oblasti slouží k chovu masného skotu v režimu ekologického zemědělství s koncovkou v podobě zpracování masa přímo na farmě a jeho prodeji ze dvora. Nechybí ani chov koní včetně provozu jízdárny, stříhání psů, pořádání letních dětských táborů či nabídka ubytování ve dvou stylových apartmánech. Na farmě se konají nejrůznější tradiční venkovské slavnosti, díky ekumenické kapli, jíž nechala rodina vystavět na stráni za mlýnem, je i místem duchovního zastavení.

Dle české mytologie patřila oblast kolem potoka Brziny ve středním Povltaví do dědictví nejstarší Krokovy dcery – kněžny Kazi, která zde měla být po své smrti dokonce pohřbena. Místo, kde vyrostla vesnička Brzina a samotný mlýn, zvaný původně Šourkův, však zůstávalo po dlouhá staletí prázdné. První písemná zmínka o jeho existenci, z níž vyplývá, že byl provozován ve vrchnostenské režii nedalekého statku ve Skrýšově, pochází z roku 1713.

Před třemi lety tak oslavil třísté výročí svého vzniku. S rodinou Kunclových, která zde žije a hospodaří, je spjat po přeslici od druhé poloviny 18. století, po meči pak od roku 1919. Tehdy se na zdejší usedlost přiženil pradědeček dnešního mladého hospodáře Petra Kuncla – František.

Jakožto absolvent zemědělské školy a bývalý hospodářský správce velkostatku v Nedrahovicích se věnoval hlavně zemědělství a chod mlýna přenechával stárkovi. Za jeho působení proto došlo zejména k výraznému zvelebení hospodářského zázemí. Jeho syn, který se vyučil mlynářem a v roce 1947 hospodářství převzal, mlynářskou živnost již neprovozoval. Pět let se věnoval sedlačině na 24 hektarech půdy, která k mlýnu náležela. Poté hospodářské budovy, stroje a veškerý inventář převzalo JZD Drážkov. Po postupné devastaci jezu velkými vodami přestala voda mlýnským náhonem proudit úplně, náhon, rybník a nádrž začaly zarůstat náletovými dřevinami a rákosím…

V pořadí třetí Kuncl v historii brzinského mlýna – Vladimír, který stojí již řadu let v čele příbramské asociace, převzal společně s manželkou Danou, taktéž absolventkou vysoké školy zemědělské, část zdejších nemovitostí na konci osmdesátých let. Dokončili obnovu vodního díla, kterou již dříve započal pan Kuncl starší, a ve mlýně instalovali Francisovu horizontální kašnovou regulační turbínu s výkonem 7,5 koňských sil. Malá vodní elektrárna začala fungovat v roce 1986 a dodnes zajišťuje veškerou elektrickou energii pro potřebu usedlosti, přebytky jsou dodávány do sítě nízkého napětí. Vodou je poháněna i pila sloužící k příležitostnému pořezu kulatiny z lesa náležejícího ke mlýnu.

To už jsme se ovšem ocitli v novodobé historii mlýna, jejímž významným mezníkem bylo na počátku devadesátých let rozhodnutí manželů Kunclových začít soukromě hospodařit. Velmi dobře si uvědomovali, že 22 navrácených hektarů půdy je uživit nemůže. Tehdy ovšem neřešili, jak velkým zdrojem příjmů pro rodinu hospodaření bude a zda vůbec. Chtěli jen, aby krajina ve zdejší marginální oblasti nebyla nešetrně obhospodařovaná nebo dokonce devastovaná. A zkusit sedlačit po vzoru svých předků je lákalo.

Hned od počátku se proto Kunclův mlýn stal místem mnoha různých aktivit. Kromě zemědělské činnosti, která v té době obnášela zejména údržbu navrácených pozemků a chov menšího stáda masného skotu plemene Hereford, se Kunclovi zaměřili na agroturistiku. Pro tyto účely upravili část bytových prostor na dva apartmány a začali přijímat hosty. Zpočátku tvořili hlavní část klientely nizozemští turisté, dnes jsou to převážně Češi.

Neoddělitelnou součástí Kunclova mlýna se stali právě v agroturistice hojně využívaní koně. Od roku 2001 se tu každoročně konají velmi oblíbené letní dětské tábory „Prázdniny v sedle“ – vždy osm turnusů o kapacitě 30 dětí. Celoročně je v provozu také turistická jízdárna. Koně jsou srdeční záležitostí hned tří žen z rodiny Kunclových, a to manželky Vladimíra Kuncla Dany, jejich dcery Barbory Skřivanové a snachy Lucie Kunclové. O slovo se však v tomto směru hlásí již i další generace čítající tři děvčata a jednoho chlapce.

K zintenzivnění zemědělské činnosti došlo na farmě v Brzině poté, kdy se Vladimír Kuncl po šestnácti letech ve funkci starosty obce Svatý Jan rozhodl již znovu do zastupitelstva nekandidovat. S poměrně velkými obtížemi se mu podařilo navýšit výměru obhospodařované půdy nejprve na 36 hektarů, poté již společně se synem na více než dvojnásobek. Již 11 let hospodaří farma v systému ekologického zemědělství. Syn Petr hospodářství, které aktuálně čítá stovku hektarů trvalých travních porostů a dva hektary orné půdy, převzal v roce 2011.

Původní stádo masného skotu plemene Hereford nahradil nejprve masný simentál, od něj se však nyní ustupuje, a to převodným křížením býkem plemene Aberdeen Angus. Hlavní důvod tkví v jedinečnosti masa těchto zvířat, které je ideální a vysoce ceněné jako prémiový produkt pro kulinářské účely. A to je pro rodinu Kunclových obzvláště důležité od chvíle, kdy před dvěma lety přímo na farmě zprovoznili na základě dlouhodobé poptávky ze strany současných zákazníků bourárnu a zrací komoru. Zájem o kvalitní bio hovězí stále roste, prodáváno je ze dvora formou bio bedýnek či vakuované v jednotlivých balíčcích.

Vzhledem k tomu, že mladý hospodář je absolventem hotelové školy, rýsuje se do budoucna ještě další možnost rozšíření služeb v Kunclově mlýně. Rodina má již vypracovaný projekt přestavby části usedlosti na penzion a malou restauraci. Jeho realizace by tak mohla být dalším krůčkem k rozvoji pestrých podnikatelských aktivit na farmě.

Kunclův mlýn, konkrétně stráň nad touto usedlostí, je již druhým rokem také místem duchovního zastavení pro lidi z okolí. Rodina Kunclova zde totiž na počest výročí 300 let zdejšího mlýna, ale i jako poděkování za ochranu života, vystavěla ekumenickou kapli. Návrh stavby pochází z dílny známého architekta Davida Vávry, zhotovena byla ze dřeva vytěženého v přilehlých lesích a nařezaného na mlýnském katru. Kovové komponenty vyrobil Petr Kuncl, který se kromě absolvování hotelové školy vyučil uměleckým kovářem a této profesi se ve volných chvílích věnuje v kovárně zřízené v prostorách mlýna. Kaple byla slavnostně otevřena v srpnu roku 2013, kdy zde za účasti několika stovek lidí proběhla bohoslužba celebrovaná římskokatolickým, husitským a evangelickým farářem.

Sedlákům, ale i širší veřejnosti, je Kunclův mlýn znám prostřednictvím nejrůznějších akcí, které se zde v uplynulých letech konaly – Selské dožínky Asociace soukromého zemědělství ČR, Farmářské slavnosti, Svatojánské slavnosti, Selská pouť ve mlýně či letní divadelní představení ochotnického souboru DRAKR, mezi jehož členy patří i rodina Kunclova.

Ta tak svou vizi šetrného obhospodařování navrácených pozemků v okolí mlýna nejen bohatě naplnila, ale mnohonásobně předčila. Stala se jednou ze selských rodin, jejichž působení na venkově již dávno překročilo hranice zemědělství. Rodin, které svým přístupem a nespočtem aktivit pozitivně ovlivňují nejen místo, kde žijí a hospodaří, ale i jeho široké okolí.

Zdroj: Asociace soukromého zemědělství ČR