Staré moudro říká, že ochránit majetek a uchovat ho po generace je často mnohem těžší, než majetek vytvořit. A to při plném respektu a obdivu vůči úspěšným rodinným firmám v ČR i zahraničí, kde rodinné firmy tvoří základ stabilního a udržitelného růstu ekonomik.

Rodinu vlastnící rodinnou firmu je nutné ochránit před dvěma typy rizik:

• Rizika externí představují typicky situaci, kdy díky závisti či šikaně ze strany konkurence, bývalých zaměstnanců, společníků či státních institucí nebo díky problémům na straně dodavatelů či věřitelů náhle dojde k zablokování účtů firmy, nebo dokonce celkového majetku firmy. To může být likvidační, bez ohledu na to, zda se poškozený majitel po mnoha měsících či letech domůže spravedlnosti.
• Rizika interní jsou majiteli firem vytěsňována z mysli a odkládána na později a přitom mohou zasáhnout stejně nečekaně a fatálně jako rizika externí. Interní rizika jsou spojena například s úmrtím či náhlým zásadním zhoršením zdravotního stavu majitele významně omezujícím jeho schopnost řídit společnost či svéprávně rozhodovat. Při úmrtí dochází k náhlému zablokování majetku (včetně bankovních účtů zemřelého) na několik měsíců či let do doby vyřízení dědického řízení. Dle statistiky Notářské komory je aktuálně přes 60.000 dědických řízení táhnoucích se déle než rok a 2.500 případů dědických řízení starších než 3 roky (!). Za interní faktory lze považovat rozhodně i zhoršení vztahů v rodině (stávající či minulé vztahy či manželství, děti, vnoučata či širší příbuzenstvo), které často ústí v právní spory o majetek.

Oběma typům rizik lze přitom předejít preventivními opatřeními nastavenými s nezávislým „wealth managerem“ (odborníkem na vícegenerační správu privátních a firemních aktiv).

Operativně-taktická řešení například spočívají v přesunu části firemních prostředků z bídně úročených bankovních účtů do nástrojů peněžního (např. repo operace) či dluhopisového trhu. Při náhlém zablokování účtů firmy jsou tyto prostředky likvidní v řádů dnů. Podobnou likviditu má v ČR zatím téměř nevyužívaný nástroj „Private Placement Life Insurance“ (PPLI), který umožňuje vyřešit převod zejména finančního majetku obmyšleným osobám zcela mimo závěť (dědické řízení) s možností definovat obmyšlené osoby zcela svobodně, tedy případně (ne nutně) i nerespektovat tzv. nepominutelné dědice a jejich povinný díl a zcela mimo daňový režim. To vše dává smysl nejen pokud chce majitel převést část majetku na své vnuky či osobu mimo rodinu, ale i pokud chce zajistit likvidní prostředky pro rodinu do doby ukončení dědického řízení. PPLI je přitom likvidní i za života sjednatele, což mu přidává na atraktivitě.

Mnohem zásadnější jsou však strategická řešení, která představují postupné vytváření privátního pilíře majetku zcela mimo firmu a to s výhledem na další generace. Takový majetek musí být likvidní v řádu týdnů nikoliv měsíců a let a to za všech okolností. Správné strukturování privátního majetku ve správné proporci k majetku firemnímu je záhodno svěřit nezávislému wealth managerovi, nikoliv s firmou spřízněnému bankéři, právníkovi či daňovému poradci. Místo toho je často majiteli firmy nabízeno jen parciální řešení, tedy konkrétní nástroj typu rodinný holding, nadace nebo svěřenský fond. To vše bez maximálně pečlivého zvážení všech souvislostí a vazeb.