Že rodinné firmy tvoří až 80 % světové ekonomiky, a že mají často mnoholetou historii, jsme si zmínili už několikrát. Jak je to ale s historií a osudem rodinných firem u nás, kde byl rozvoj podnikání pozastaven dějinnými zvraty?

Není jednoduché říct, jak velké procento HDP tvoří právě rodinné firmy v České republice. Asociace malého a středního podnikání ČR však odhaduje, že v dnešní době je to až 30 %. Stejně tak není jednoduché říci, kde u nás můžeme pozorovat počátky rodinných firem.

Za první případ rodinných firem můžeme považovat šlechtické rody, kde se již tradičně předával majetek a s ním spojené povinnosti z otce na nejstaršího potomka, ať už potomek o toto dědictví stál nebo ne. Podobně tomu bylo i v případě cechů (typických od 13. do 17. století), kde bylo víceméně povinností věnovat se stejnému povolání jako otec a posléze jeho podnik převzít. Právě místo v cechu se dědilo z generace na generaci. Vždyť i asi nejstarší česká rodinná firma Kamenosochařství Bohumila Pánka vznikla již v 17. století.

S příchodem průmyslové revoluce, kdy se zásadně změnilo zemědělství, výroba a další hospodářské sektory, můžeme pozorovat i změny v rodinném podnikání. Cechy začaly pomalu zanikat, protože bránily vzniku konkurence a zpomalovaly ekonomiku. Z bývalých členů cechů se v některých případech stali soukromí podnikatelé, kteří směřovali svůj podnik právě k rodinné firmě.

Stejně jako ve všech oblastech lidského života, tak i v oblasti podnikání, byla velkým zlomem první světová válka a následný vznik Československa. První republika přinesla mnoho ekonomických změn a Československo bylo v porovnání s jinými poměrně rozvinutým státem. Soukromé a rodinné podnikání v době první republiky kvetlo především díky rozvoji malých živností, kde se předpokládal rodinný vývoj.

Tak jako po první světové válce došlo ke zlomu k lepšímu, došlo po druhé světové válce ke zlomu k horšímu. Ve 40. letech přišla v Československu první vlna znárodňování, bylo zavedeno plánované hospodářství a soukromé podnikání bylo úplně potlačeno. Po celou dobu éry komunismu bylo prakticky nemožné založit vlastní podnik. Právě socialismus byl příčinou přerušení tradice rodinného podnikání u nás. Znárodněny byly známé firmy jako Petrof, Baťa, ČKD a mnoho dalších.

Po pádu komunistického režimu v Československu v roce 1989 byla nastoupena nová éra. Bylo opět zavedeno tržní hospodářství, které je oproti tomu plánovanému ke vzniku soukromého podnikání zcela vstřícné. Došlo k restitucím majetku a k několika vlnám privatizace. Některé rodinné firmy, které byly dříve znárodněny a později vráceny původním majitelům či privatizovány, období znárodnění přečkaly a fungují dodnes. Jmenovat můžeme opět firmy Baťa a Petrof, ale také Koh-i-noor či Kanzelsberger. Firem, které znárodnění přežily, však není mnoho a proto není divu, že velké množství rodinných firem, které můžeme na českém trhu dnes pozorovat, vzniklo právě záhy po sametové revoluci. 90. léta můžeme považovat za nový začátek rodinného podnikání v České republice. Dnes souhrnné výnosy 50 největších rodinných firem v České republice dosahují až dvou set miliard korun, jak uvádí speciální vydání časopisu Forbes.

Za jednu generaci se považuje přibližně 25 let života. Proto není těžké spočítat, že firmy, které vznikaly právě v 90. letech, se dnes nacházejí na prahu předání z první generace do druhé. Na prahu nejsložitějšího období, které rodinná firma zažívá. Právě proto, že většina firem se nachází teprve v první generaci a těch, které mají již zkušenost s mezigenerační výměnou, je opravdu pomálu, je potřeba se začít této podnikatelské sféře věnovat. Nechceme přece, aby rodinné firmy zanikaly jen proto, že se jim nedostává dostatku informací nebo podpory ze strany odborníků či státu.