V tomto dílu Slova a příběhy podíváme zase do zahraničí. Dnešní vyprávění se týká světového konglomerátu, jenž patří s ročními tržbami 66 miliard dolarů k největším producentům hygienických prostředků a dalšího zboží denní spotřeby. Ovšem k dnešní situaci, kdy má společnost přes 118 miliard dolarů v aktivech, uplynulo 182 let a na začátku nebyla firma o nic větší než živnost. Řeč je o firmě Procter & Gamble (zkráceně PG). I přes to, že jí velká část domácností v České republice nebude příliš znát, tak její značky a výrobky máme dennodenně na očích. Kontakt s touto společností máme již od rána, když se například holíme žiletkami Gillete, myjeme si vlasy Head & Shoulders nebo si ráno i večer čistíme zuby s kartáčky Oral-B a chodíme ve vypraném oblečení v Persilu nebo Arielu.

Na začátku všeho byli pouze dva muži, výrobce svíček William Procter, který se narodil v Anglii a výrobce mýdla James Gamble, jenž pocházel z Irska. Oba bydleli v Cincinnati v USA. Jejich rodinné pouto vzniklo tím, že si vzali setry Olivii a Elizabeth Norrisové. Jejich otec Alexander Norris si sezval své dva švagry a tím vlastně rozhodl o vybudování celé firmy. Stalo se tak 31. října roku 1837.

Firma se rozrůstala a na konci 50. let 19. století měla přes 80 zaměstnanců a její tržby přesahovaly již 1 milion dolarů. Již v této době začal ve společnosti působit syn Wiliama Proctera, William Alexandr Procter. Další velkou příležitostí byla pro PG občanská válka v Severní Americe, když firma zajištovala dodávky mýdla a svíček pro vojáky Unie. Jedním z hlavních produktů, který se v 80. letech 19. století na trhu uchytil, bylo mýdlo Ivory. Společnost ve stejné dekádě také zavedla chytrý způsob odměňování zaměstnanců, kteří byli placeni ze zisku firmy. Procter & Gamble tím tak dokázala snížit riziko spojené se stávkami pracovníků, které se vyskytovaly ve většině průmyslových odvětví v USA. Není bez zajímavosti, že tuto strategii předložil vnuk zakladatele William Cooper Procter. Ve firmě působil i syn Jamese Gambla, James Norris Gamble, který ve společnosti působil jako viceprezident. Další ze synů, již zmíněný William Alexandr, se stal po smrti svého otce prezidentem společnosti.

S novým stoletím společnost dále rozšiřovala svoji výrobu, když postavila další továrny i v jiných částech USA. Reagovala tak na zvýšení poptávky, která byla dána rostoucím počtem obyvatel i jejich zvyšující se kupní silou. Netrvalo dlouho a společnost začala diverzifikovat svoje portfolio výrobků a významně investovat do marketingu. Například když finančně podporovala různé programy v rádiích, masmédiu tehdejší doby. To vše bylo již pod taktovkou Williama Coopera Proctera, který nastoupil do vedení společnosti po smrti svého otce v roce 1907.

Bylo otázkou času, kdy začne společnost expandovat i na další trhy zejména v Evropě. Zřejmě nejdůležitější krok byla akvizice anglické firmy Thomas Hedley Co. v roce 1930, která sídlila v Newcastlu. Společnost dál těžila ze svého obchodního modelu, který se vyznačoval prodejem velkého množství výrobků. Ve stejném roce umřel William Cooper Procter, po jehož odchodu nastoupil do pozice generálního ředitele Richard Redwood Deupree. Deupree byl prvním ředitelem, který nepatřil ani do jedné z rodin otců zakladatelů. Vzhledem k tomu, že společnost byla již od roku 1890 obchodovaná na burze, tak se počítalo i s touto variantou, proto byla vytvořena strategie k výběru nejschopnějších vedoucích pracovníků. V roce 1946 zavedla firma novou značku Tide, což je prací prostředek známý až dodnes. V roce 1954 obohatila sortiment osobní hygieny, když uvedla na trh první zubní pastu s flórem, a to pod značkou Crest. V následujících letech začala firma vyrábět i jednu z nejdůležitějších věcí pro pohodlí člověka – toaletní papír. Skutečnou revoluci v rychloobrátkovém zboží ale způsobilo zavedení jednorázových plen, které vyšly do všeobecného povědomí pod jménem Pampers.

Společnost Procter & Gamble pokračovala ve své strategii a skupovala další a další značky zaměřené nejen na hygienické potřeby, ale také například na jídlo pro zvířata a mnoho dalších. Jedna z největších akvizic proběhla v roce 2005, když Procter & Gamble koupil společnost Gillette. Procter & Gamble se tak stal největší společností, která se zaměřovala na každodenní zboží a odsunula tak svého velkého konkurenta britsko-nizozemskou firmu Unilever na druhé místo. Velké množství akvizic a jasná dominance na trhu neušly pozornosti regulatorních orgánů, i proto došlo v první dekádě nového tisíciletí k restrukturalizaci.

Společnost totiž díky svému dominantnímu postavení v určitých segmentech musela prodávat jednotlivé značky, aby mohla koupit jiné a neměla tak zcela monopolní pozici v určitém odvětví. Nakonec v roce 2018 představila společnost zjednodušenou strukturu, která je rozdělena na šest hlavních sektorů. Podobně jako u dalších obrovských společností světa obchodovaných na burze, tak i zde byla na začátku rodinná podnikavost, vytrvalost a snaha vytvořit prosperující byznys, který zvýší pohodlí lidí.