Čechy byly společně s Moravou a Slezskem průmyslově vyspělé části Rakouska-Uherska, a proto dnešní článek vypráví o firmě, která patří právě do tohoto odvětví. Firma je méně známá než například Škodovy závody, ovšem její pozice v československém průmyslu byla významná. Širší veřejnost bude určitě znát název firmy Tatra, což byla pouze část z celého koncernu.

Jak název firmy napovídá, podnik založila rodina Ringhofferů. Na začátku rodinného klanu, byl František Ringhoffer, který pocházel z Vídně, ale v druhé polovině 18. století se z Rakouska přestěhoval do Prahy. Byl vyučeným kotlářem, a tak si v Praze založil malou dílnu. Po jeho smrti v roce 1827 převzal rodinnou dílnu jeho syn Josef. Ten začal od dvacátých let 19. století provozovat kovárnu mědi a vyrábět cukrovarská zařízení, což byl velice prozíravý krok, protože cukrovarnictví se zanedlouho mělo stát jedním z nejsilnějších odvětví v Českých zemích. Tímto získala rodina kapitál pro další podnikání. Po Josefově smrti, který zemřel přesně dvacet let po svém otci v roce 1847, se do vedení rodinného podnikání dostal jeho syn František II.

František II. továrnu přesunul z Kamenice u Jílového u Prahy na pražský Smíchov, kde v polovině 19. století podnikání rozšířil o výrobu železničních vagonů. Opět to byl skvělý obchodní tah, protože tento typ dopravního prostředku byl na prudkém vzestupu všude po Evropě, a ani území habsburské monarchie na tom nemělo být jinak. Není bez zajímavosti, že František II. v roce 1870 postavil první výtah v českých zemích. Za svoje podnikání dostal Rytířský řád Františka Josefa, a v roce 1872 dokonce Řád železné koruny, čímž byl povýšený do šlechtického stavu.

Ve svém podnikání se staral také o zaměstnance podniku, když zavedl zaměstnanecké pojištění nebo penzijní fond. Byl činný také v politické sféře. V první polovině 60. let 19. století byl starostou dnešní pražské čtvrti Smíchov, dále byl poslancem Českého zemského sněmu. Začal budovat i Velkopopovický pivovar. Zemřel v roce 1873. Zanechal po sobě několik dětí, ale starost o rodinný podnik po něm převzal hlavně syn František, jenž byl v pořadí již třetí.

František Ringhoffer III. převzal firmu v právě nastupující hospodářské krizi v roce 1873. Ekonomickou depresi společnost překonala značným omezením výroby a propouštěním. Od roku 1876 podnik vyráběl také tramvaje, jejichž největší boom měl teprve přijít. Stejně jako jeho otec rozšiřoval nejen výrobu, ale také benefity pro zaměstnance. Zavedl úrazový fond, fond pro pozůstalé, knihovnu či učňovskou školu. Firma nejen že vyráběla velké množství vagonů, kterých bylo ve druhé polovině sedmdesátých let devatenáctého století již přes 4500 za rok, ale vyráběla také speciální vozy například pro rakouského císaře, rumunského krále nebo tureckého pašu.

Jaký osud potkal Ringhofferovy závody v 20. století si můžete přečíst v druhé části tohoto článku, který zveřejníme již příští týden.