Dnešní díl o rodinném podnikání nás zavede do Německa, kde vznikl a sídlí jeden z největší strojírenských obrů.  U zrodu firmy Telegraphen Bau-Anstalt von Siemens & Halske stáli Ernst Werner Siemens a George Halske.

Firmu, která začala s výrobou telegrafů, založili společníci v Berlíně v roce 1847. Působili v ní i Wernerovi bratři, kteří zastávali vysoké pozice ve firemní hierarchii po celé Evropě. Jedna z prvních podařených akcí společnosti bylo zavedení telegrafického spojení mezi Berlínem a Frankfurtem. K zviditelnění bezpochyby přispěla i skutečnost, že prostřednictvím jejich zařízení byla přenášena informace o zvolení císaře Fridricha Viléma IV. v roce 1849. Ovšem státní zakázky, které vytvářely firmě příhodné podmínky pro podnikání, dva roky po zvolení císaře pominuly. Společnost Siemens & Halske se více zaměřila na zakázky v zahraničí. Zatímco v Londýnské pobočce, kterou vedl Wernerův bratr Wiliam, se příliš nevedlo kvůli silné konkurenci, v Rusku položila firma do roka 9000 kilometrů telegrafního spojení. Tuto východní pobočku firmy vedl další bratr Carl.

Firma začala vytvářet stále hustější síť spojení, která zasahovala i pod mořskou hladinu, například mezi Sardinií a Alžírem. V roce 1867 firma získala měděné doly Kedabeg na Kavkaze. Roku 1865 vystoupil George Halske z londýnské části firmy. Ta pokračovala pod názvem Siemens Brothers. Werner byl nejen dobrý obchodník, ale také vynálezce, proto se v roce 1866 podílel na objevení dynamoelektrického principu. Dalším obrovským úkolem, do kterého se společnost pustila, bylo telegrafické spojení dlouhé 6000 kilometrů mezi Londýnem a Kalkatou. Stavba zaměstnala velkou část rodiny, která ve firmě pracovala. Kromě Wernera, Wiliama a Carla se projektu účastnili také bratři Otto a Walter. V roce 1870 byl projekt dokončen a čas spojení mezi městy klesl z 12 hodin na pouhou hodinu.

Firma Siemens v poslední třetině devatenáctého století demonstrovala obecný trend průmyslu v západní Evropě. Její zakladatel Werner společně s bratry a dalšími odborníky vynalezli řadu objevů a podíleli se na mnoha průmyslových vylepšeních. Roku 1878 modernizovali Bellův telefon, vynalezli elektrodynamický tlampač, další rok se mohli pochlubit první elektrickou železnicí a v roce 1880 předvedli první elektrický výtah. Bratr Wernerna Carl položil podmořský kabel mezi Irskem a Spojenými státy americkými. Werner i Carl stoupali vzhůru nejen v podnikání, ale také v sociální struktuře, když v roce 1888 získali dědičný šlechtický titul. Zasloužili se o zřízení Říšského patentového úřadu a v neposlední se podíleli na vzniku Elektrotechnického spolku v Německu.

Více o dalším vývoji této stále významné firmy se dočtete v dalším díle tohoto článku.